Nejvýchodnějším bodem ČR je Hršava, nejzápadnějším Krásná u Aše, nejjižnějším bodem jsou Studánky u Vyššího Brodu a nejsevernějším Labendava. Nížiny tvoří 5% území nad 1000 m.n.m je 1,5%. ČR patří mezi středně hornaté země. Nejdelší hranice máme s Německem, dále pak s Polskem, Rakouskem a Slovenskem. Naše hranice jsou přírodního charakteru.
GEOLOGIE
Máme dvě hlavní geologické jednotky a to Český masív a Karpaty.
1) Český masív – tvoří většinu ČR (celé Čechy). V prvohorách bylo hercýnské vrásnění, krajina se vyzvedla a vytvořila okrajové pohoří ČR. Tehdy dosahoval velehorských výšek. Byly zde převážně sedimentované horniny a vytvářely se nové horniny jako žulové plutony (pluton = velký podpovrchový útvar, vytvoření žuly). V druhohorách bylo období klidu a denudace = zarovnávání povrchu. Tvoří se ložiska kaolínu (výroba porcelánu). Konec druhohor – na severu moře, vznikaly usazeniny pískovce a jílovce. Alpínské vrásnění. Třetihory – alpínské vrásnění, český masív se rozlámal na jednotlivé hory. Hlavní směry zlomu byly – SV, JZ, SZ, JV. Ve zlomech se vytvořila jezera, kde pak byla naleziště hnědého uhlí. Docházelo ke křížení zlomů a sopečnou činností vznikly Doupovské hory a České středohoří. Čtvrtohory – doznívala sopečná činnost na Chebsku. Střídaly se doby ledové a meziledové.
2) Karpaty – koncem prvohor zatopeny mořem, v druhohorách se vyvrásnily Tatry, moře ustoupilo na hranici Moravy a Slovenska. V třetihorách se vyvrásnily Vnější Karpaty (Bílé, Moravskoslezské – u nás). Ve čtvrtohorách se zarovnával povrch a střídaly se doby ledové a meziledové. Moře už není.
GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ
Hory se řadí do systémů, subsystémů, provincií, subprovincií, oblastí a celků.
Systém: Hercynský Alpskohimalájský
Subsystémy: Epihercýnské nížiny Hercýnské pohoří Karpaty Panonská pánev
Provincie: Středoevropská nížina Česká vysočina Západní Karpaty Západopanonská pánev
Subprovincie: 6 Středopolská nížina Vněkarpatské sníženiny Vídeňská pánev
Vnější západní Karpaty
PODNEBÍ
Počasí – aktuální čas, podnebí – dlouhodobé. Podnebí je mírné, přechodný typ mezi kontinentálním a oceánským podnebím. Střídání 4 ročních období. Podnebí - v ČR se podnebné oblasti dělí na teplé, mírně teplé a chladné.
Teplá oblast – průměrná teplota v lednu - -2,-3°C, červenec – 18,19°C, Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval, Dyjskosvratecký úval, Mostecká pánev, Polabí.
Chladná oblast – průměrná teplota v lednu - -5,-7°C, červenec – 14,16°C, Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník, Žďárské vrchy.
Mírně teplé oblasti – všechno ostatní. Počasí – ovlivněno vzduchovými hmotami a nadmořskou výškou. Islandská níže – vlhký mořský vzduch (léto – deštivo, ochlazení, nejčastěji červen, zima – kolem Vánoc, oteplení, obleva).
Sibiřská výše – suchý vzduch (zima – ochlazení, mrazy bez srážek, léto – oteplení bez srážek).
Azorská výše – vlhký tropický vzduch (léto – bouřky, oteplení, zima – oteplení, není časté).
Íránská níže – suchý tropický vzduch (horké, suché počasí – na konci léta a začátkem podzimu).
Arktický vzduch – velké mrazy, z ničeho nic ochlazení.
Teplota – průměrná roční teplota je 0,2 – 9,5°C. Nejteplejší oblasti jsou Dyjskosvratecký, Dolnomoravský úval a oblast mezi Kolínem a Nymburkem. Nejstudenější na horách. Nejvyšší teplota byla naměřena u Prahy 40,2°C a nejnižší u Českých Budějovic –42°C. Srážky – většinu srážek přináší západní větry. Nejsušší místo je Žatecko a Pálava a nejvlhčí jsou Jizerské hory (Bílý potok) kde spadne až 1700 mm/rok. Nejvíce srážek je v od června do července, nejméně v lednu.
VODSTVO
Naše řeky ústí do 3 moří a to do Severního, Černého a Baltského moře. Nejvíce odtéká do Severního moře a to 63%. Nejméně do Baltského 10%. Labe ústí do Severního moře, pramení na Labské louce. Labe má asymetrickou říční síť, z leva je více přítoků. Hlavní přítok je Vltava. Významné jsou přehrady ve Špindlerově mlýně, Dvoře Královém. Opatovický kanál, Sánský kanál.
Vltava – má stromovitou říční síť, pramení na Šumavě.
Vodní stavby – Lipno, Orlík, Slapy, Schwanzenberský kanál.
Morava – pramení u Kralického Sněžníku, ústí do Černého moře. Vějířovitá říční síť.
Odra – ústí do Baltského moře, pramení u Oderských vrchů.
Jezera – ledovcového původu – Černé jezero, Plešné, Čertovo, Prášilské a Laka. Krasového původu – horní a dolní jezero na dně Macochy.
Rašelinového původu – Jestřábí jezero (Krušné hory), Mechové jezírko (Hr. Jeseník). Hrazené sesuvem – Mladotické jezero (Plzeň). Antropogenní jezera – Kamencové jezero (Chomutov, zatopení lomu).
Umělé vodní nádrže – přehrady – největší Lipno, nejhlubší Dalešice (Jihlava), Orlík, Slapy, Jesenice, Nechanice, Hracholusky, Rozkoš, Švihov, Vranov, Nové Mlýny (Dyje).
Rybníky – největší Rožmberk, jihočeská oblast, Máchovo jezero nejhlubší, Pardubicko – Bohdanečský rybník, Žehuňský rybník.
Podzemní voda – Třeboňsko, Vněkarpatské sníženiny, Chebská pánev, Česká tabule.
Minerální prameny – tektonické zlomy.
PŮDY
Půdní druhy – štěrkovité, kamenité – Krkonoše, Jeseníky, Šumava, Krušné hory, Brdská vrchovina, Žďárské vrchy.
Písčité – jihočeské pánve, střední tok Labe, sever Čech (Děčín).
Hlinité, písčitohlinité – Českomoravská vrchovina, většina území.
Hlinité – kolem Plzně, Ostravy, Opavy, moravské úvaly, Česká tabule.
Jílovité půdy – Berounka, Vltava, Jizera, Labe, podkrkonošské pánve.
Typy půd – černozemě – moravské úvaly, Polabí, Poohří.
Hnědozemě – na okrajích černozemních oblastí.
Hnědé půdy – skoro všude.
Podzolové – málo úrodné. Azonální půdy – nivní půdy – u řek, dolní tok Ohře.
Slané půdy – povodí Dyje, rašelinné – Šumava, Krušné hory.
VEGETACE
Nížiny – dubové lesy, pahorkatiny a vrchoviny – bukovojedlové lesy, břízy, lípy, stepy.
Podhorské pásmo – smrkové monokultury dříve bukovojedlové lesy.
Horské pásmo – smrky.
Podvelehorské pásmo – kosodřeviny, mechy, trávy, lišejníky. 1/3 ČR je zalesněna. Vysoká lesnatost je na Šumavě, Krkonoších, Hrubém Jeseníku atd. Nejnižší v Dyjskosvrateckém úvale, Hornomoravském úvale atd.
Chráněná území – velkoplošné (NP, CHKO), maloplošné (přírodní rezervace, přírodní památky) NP – KRNAP, České Švýcarsko, Šumava, Podyjí.
CHKO – Křivoklátsko, Černý kras, Slavkovský les, Český les, Třeboňsko, Novohradské hory, Pálava, Bílé Karpaty, Beskydy, Poodří, Orlické hory, Berounsko, atd.
Přírodní rezervace – Prachovské skály, Údolí Dyje, Žehuňský rybník, Křemešník.
Přírodní památky – Boubínský prales, Žofínský prales.
NEROSTNÉ SUROVINY
Černé uhlí (Plzeň, Brno, Ostrava, Kladno), hnědé (Sokolovská, Mostecká, Chebská pánev), uran (Jáchymov, Příbram), železná ruda (Krušné hory), zlato (Vltava, západně od Sedlčan), stříbro (Kutná Hora, Jeseníky), zinek a olovo (stejně jako stříbro), kaolín (Plzeň, Karlovy Vary), vápenec (Hornomoravský úval, mezi Prahou a Domažlicemi). Nedostatek nerostných surovin.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
11. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.1. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.2. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.3. Česká republika – hospodářství, přír. zdroje...
11.4. Členství ve světových organizacích
12. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.1. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.2. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
12.3. Česká republika – zemědělství, doprava, služby...
1. ČESKÁ REPUBLIKA-Charakteristika státu,Územní vývoj
1.1. Obyvatelstvo ČR
1.2. Cestovní ruch-ČR
1.3. Reliéf ČR
1.4. Dyjsko-svratecký úval
1.5. Vodstvo ČR
1.6. Rybníky a jezera ČR
1.7. Hospodářství ČR
1.8. Rozmístění průmyslu ČR
1.9. Zemědělství ČR
1.10. Doprava ČR
1.11. Kraje ČR
1.12. Jihomoravský kraj
Články na hledaný výraz "Česká republika" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat