- r.1306 vymírají po meči Přemyslovci (zavraždění Václava III. v Olomouc)
- od roku 1306 do roku 1310 střídání panovníků, nejprve vláda Rudolfa Habsburského (1306 - 1307), poté vláda Jindřicha Korutanského (1307 - 1310)
- v Čechách nespokojenost s vládou Jindřicha Korutanského - spiknutí části české šlechty (Jindřich z Rožmberka, Jindřich z Lipé, Jan z Vartenberka) sňatek 18leté Elišky Přemyslovny se 14letým Janem Lucemburským, synem Jindřicha VII. Lucemburského (římský král)
JAN LUCEMBURSKÝ (1310 - 1346)
- tzv. král cizinec, s českým prostředím se nikdy nesžil
- r.1310 dobyl Prahu, korunován na krále
Cíl : rozmach dynastie (Čechy finanční a vojenskou oporou) X zájmy české šlechty - vydání inauguračních diplomů (1310 pro Čechy, 1311 pro Moravu) = vytvoření dualistického vztahu mezi králem a šlechtou, vymezení práv a svobod šlechty (výběr daní jen se souhlasem sněmu, do zemsk. úřadů nebudou jmenováni cizinci, šlechta nemá povinnost vojenského tažení za hranice aj.) = omezení královské moci
- ambiciózní Jindřich z Lipé - pro své mocenské postavení považován za nekorunovaného českého krále (milenec královny vdovy - po Václavu II. a Rudolfu Habsb. - Elišky Rejčky)
- spory panovníka a šlechty uzavřeny tzv. domažlickým mírem r.1318 - respektována práva šlechty, jí svěřena správa země (libovůle, růst majetku)
- Eliška Přemyslovna X Jindřich z Lipé a Eliška Rejčka
Zahraniční politika :
- Jan spíše významný válečník, statečný rytíř a diplomat v mezinárodních sporech a jednáních než rozvážný český král
- po roztržce s Eliškou Přemyslovnou (uvězněna na Mělníku), většinou mimo Čechy,
- účast v různých válečných taženích, např. účastnil se stoleté války (1337 - 1453) na straně Francie, v 1. etapě války v bitvě u Kresčaku 1346 padl - Francie byla poražena
- v zahraničí hájil zájmy českého státu - úspěšná územní expanze :
- 1322 získal trvale Chodsko, 1329 rozšířil český stát o Horní Lužici (Budyšínsko, Zhořelecko) pak část Slezska (Vratislav a okolí); poč.30.let rozšířeno panství Lucemburků do severní Itálie s centrem ve městě Lucca - spravována synem Karlem
- soubor zemí českého státu označen názvem Koruna království českého
- r.1325 raženy dukáty = zlaté mince
- styky s francouzským dvorem - šíření vyspělé francouzské kultury do českých zemí
- králevic Václav (při biřmování jméno Karel) vychován a vzděláván u fr.dvora – r.1333 návrat z Francie jako markrabí moravský
- od r. 1337 vedl za otce správu země (spoluvladař); čelil rozvratu panovnické moci, pomoc papeže Klimenta VI. - 1344 pražské arcibiskupství povýšeno na arcibiskupství (arcibiskup Arnošt z Pardubic) - česká církev zbavena vlivu mohučského arcibiskupství , podřízena přímo papeži
- Jan Lucemburský padl 1346 v bitvě u Kresčaku v boji s Angličany ve stoleté válce na straně Francie
KAREL IV. ( 1346 - 1378 ) : *1316
- 1. český král a zároveň římský císař (v Čechách Karel I., podle titulu císaře Karel IV.)
- 1346 Karel zvolen říšským králem jako Karel IV.
- od r. 1355 římským císařem ( korunovace v Římě ) - spojení české a římské koruny
- významný evropský státník, vzdělanec, nazýván "otec vlasti "
- české království základem lucemburského panství
- Čechy centrem Svaté říše římské, Praha sídelním městem krále a centrem říšské politiky (bohemocentrismus)
- po roztržce rodičů izolován od matky na Lokti a Křivoklátě, pak výchova ve Francii - studium na pařížské univerzitě; v Čechách navázal na přemyslovské dědictví (po matce), posílil královskou moc
1) Politický a státoprávní vývoj v Čechách
- nejstabilnější celistvá část říše
- úcta k sv. Václavu (patron, symbol českého státu) - Svatováclavská kaple v katedrále Svatovítské, Václav na pečetidle pražské univerzity, ke korunovaci zhotovena tzv. svatováclavská koruna
- nová státoprávní instituce - tzv. Česká koruna - pro české soustátí (Království české a tzv. vedlejší země: Markrabství moravské, slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice), Braniborsko od r. 1373, dočasně Horní Falc, formálně i Lucembursko
- opora krále o část vyšší šlechty (úřady), církev (vzdělané duchovenstvo) a královská města; růst příjmů do královské pokladny (pravidelné daně, těžba stříbra, obchod)
- 1355 neúspěšný návrh zemského zákoníku Majestas Carolina - odpor panstva, pocit omezování výsad, nepřijat
- 1356 Zlatá bula - říšský zákoník, stanoveno mj. výsadní postavení českého státu a českého krále v říši; pro český trůn platila i ženská posloupnost; požadavek, aby kurfiřti znali cizí jazyky (i češtinu)
- hospodářská prosperita x stagnace v západní Evropě, podpora podnikání (ovocnářství, rybníkářství)
- do r.1380 se českým zemím vyhnula epidemie moru
- Praha obchodním střediskem, bohaté Ag doly, ale převaha zemědělství
2) Říšská politika
- podobná jako v Čechách, z nutnosti spolupráce s papežem; císař = světský představitel křesťanstva
- dlouhé období míru – obratná jednání a smlouvy místo válečných tažení
- politicky uvážlivé sňatky: 4 ženy (Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická – matka Václava IV., Alžběta Pomořanská – matka Zikmunda, lámala meče) územní zisky: Svídnicko, Javorsko, zbytek Slezska, panství v Bavorsku, Míšeňsku a Falci
- dědicem koruny nejstarší syn Václav (ve dvou letech korunován na čes.krále, v 15-ti na římského krále
• Zikmund – Braniborsko a uherská koruna
• Jan – Zhořelecko
• r.1349 markrabství moravské přiděleno mladšímu bratru Karla IV. Janu Jindřichovi svébytný vývoj Moravy nebezpečí partikularismu
3) Karlovy zakladatelské a stavební zásluhy
- gotika
- r.1348 zal.Karlova univerzita – 1.univerzita ve stř.Evropě po vzoru pařížské Sorbonny; 4 fakulty; první učenci – Češi a cizinci ze Sorbonny a Oxfordu
- Nově město pražské
- úprava Pražského hradu – královský palác, Svatovítská katedrála s kaplí sv.Václava
- kamenný (dnes Karlův) most přes Vltavu na místě Juditina mostu, 16 oblouků, spojnice mezi Starým a Novým městem
- Staroměstská mostecká věž – obdoba vítězných římských oblouků
- hrad Karlštejn – pro uložení českých i římských korunovačních klenotů s kaplí sv.Kříže
- benediktýnský Emauzský klášter na Novém městě – obnovena slovanská liturgie
- Staroměstská radnice, Karolinum
- hradební zeď na Petříně = hladová – v dobách bídy, obživa a práce pro chudé
- rozvoj škol
VÁCLAV IV. (1378 – 1419)
- Čechy na ekonomické periferii Evropy, hosp.pasivita, neschopnost konkurence (dovoz zboží, vývoz drahých kovů), devalvace Ag groše
- r.1380 morová epidemie, vzrůst zločinnosti (lapkové)
růst sociálního napětí v zemi
- panování bez koncepce, odboj šlechty proti králi (v čele morav.markrabě Jošt), konflikt s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna – zatčení a umučení kněze Jana z Pomuku (svržen do Vltavy)
- r.1394 útok pražské jednoty na krále – zajat ve Dvoře Králové, vězněn na Žebráku (osvobozen bratrem Janem Zhořeleckým)
- r.1396 donucen panskou koalicí přijmout její požadavky
- r.1400 sesazen z římského trůnu (od r.1411 římským králem Zikmund Lucemburský)
- růst rozporů ve všech sférách života a vrstev ob.
Žádné komentáře:
Okomentovat