Pouze účastník řízení je vybaven procesními práva a povinnostmi (právo uplatnit návrh, disponovat jím, činit další podání, vyjadřovat se v řízení, být předvoláván, dostávat doručeny písemnosti v procesu vydané, včetně odeslání).
Ve sporném řízení jsou účastníky navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný), po případě tzv. vedlejší intervanient.
V nesporém řízení jsou účastníky buď ti, jež zákon za účastníky označuje, nebo ti, o jejichž právech a povinnostech má být jednáno.
Procesní úkony
Procesní úkony mají vliv na vznik, rozvíjení, změnu, resp. Zánik právních vztahů.
Procesní úkony činí především soud v podobě svých opatření nebo rozhodnutí. Procesní úkony se podchycují do soudních protokolů.
Součinnost účastníků i jiných osob si soud zajišťuje doručování svých opatření do vlastních rukou. Svou autoritu soud může prosazovat disciplinárními opatřeními (předvedení, pořádková pokuta).
Procesní úkony, příslušející účastníkům mají pokud jde o některé druhy písemností předepsanou formu i obsah (žaloba, odvolání), kterou je třeba dodržet. Jinak však panuje zásada jejich bezformálnosti.
V některých případech podléhají procesním lhůtám, jejichž nedodržení může vyvolat i závažné nepříznivé důsledky.
Pro počítání procesních lhůt stanoví OSŘ pravidla, která jsou odchylná od počítání běhu hmotněprávních lhůt.
Žádné komentáře:
Okomentovat