a) Nezávislost těchto dvou předpisů navzájem proto, že právní úprava je obsažena v celém rozsahu v obchodním zákoníku. Občanský zákoník se nepoužije buď proto, že určité vztahy vůbec neupravuje nebo proto, že úprava v obchodním zákoníku je komplexní a na občanském zákoníku nezávislá.
b) Vzájemná nezávislost obou předpisů z toho důvodu, že obchodní zákoník příslušnou úpravu neobsahuje. I pro vztahy podnikatelů se použije obecná úprava z občanského zákoníku.
c) Vztah generality občanského zákoníku a speciality zákoníku obchodního. Příslušná úprava je obsažena v obou předpisech, ale její modifikace v obchodním zákoníku má jakožto speciální úprava přednost před obecnou úpravou v obchodním zákoníku. Občanskoprávní úprava se nepoužije jen v případě, že tutéž otázku neupravuje obchodní zákoník odchylně.
Skutečně vzájemným vztahem je z uvedených případů vlastně jen varianta c.
Metoda regulace
Metoda regulace odpovídá na otázku, zda příslušná právní norma ze zákoníku, který se má použít, má kogentní nebo dispozitivní charakter. Obchodní zákoník stanoví v zájmu právní jistoty taxativním výčtem ta ustanovení části třetí, která jsou donucující.
Občanský zákoník obsahuje pravidlo o určení charakteru svých právních norem s působností na všechny své části, ale je to pravidlo neurčité. V občanském zákoníku se stanoví, že strany si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona.
Žádné komentáře:
Okomentovat