Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku.
Své záležitosti obec spravuje jednak samostatně (v samostatné působnosti) a jednak vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony (tzv. přenesená působnost obcí).
Do samostatné působnosti obce patří zejména:
- schvalování programu rozvoje územního obvodu obce,
- hospodaření s majetkem obce, sestavování rozpočtu obce,
- vydávání obecně závazných vyhlášek,
- volba, zřizování a ustanovování orgánů obce,
- místní záležitosti veřejného pořádku a řada dalších záležitostí.
Jelikož Ústava předpokládá dvoustupňový systém územní samosprávy, zakládá přímo i dělbu působnosti ve věcech samosprávy mezi zastupitelstva obce a zastupitelstva vyšších územních samosprávných celků.
Ústava umožňuje zastupitelstvům obcí i vyšších územních samosprávných celků v mezích jejich působnosti vydávat vyhlášky, tedy obecně závazné právní předpisy.
7. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Charakteristika Listiny základních práv a svobod
Východiskem pro právní úpravu základních práv a svobod je především nedotknutelnost a universální charakter přirozených lidských práv, která stát lidem „nepřiděluje“, nýbrž pouze je uznává, prohlašuje a utvrzuje jejich nezcizitelnost a neporušitelnost.
Tyto principy navazují na obecně sdílené hodnoty lidství, jež mají dávné tradice.
Listina základních práv a svobod byla vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady z 16. 12. 1992 součástí ústavního pořádku České republiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat