Ke změně pracovního poměru může dojít buď změnou obsahu pracovního poměru nebo změnou zaměstnavatele (na straně zaměstnance je změna vyloučena, neboť zaměstnanec je povinen konat práci osobně).
Změna v obsahu pracovního poměru znamená, že se mění práva a povinnosti účastníků pracovního poměru
Nejčastějším právním základem pro změnu obsahu pracovního poměru je dohoda účastníků.
Ke změně v obsahu pracovního poměru může dojít i na základě jednostranného právního úkonu, jen však ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel může jednostranně změnit jen druh práce, a to ve výjimečných případech a za podmínek, které stanoví zákoník práce. Tato změna pracovního poměru se označuje jako převedení na jinou práci (zdravotní důvody, těhotenství, rozhodnutí soudu, porušení pracovní kázně).
Za změnu pracovního poměru se považuje i pracovní cesta, což je dočasná změna místa výkonu práce. Zaměstnavatel ovšem může zaměstnance vysílat na pracovní cesty, jen tehdy, dohodne-li se na tom s ním v pracovní smlouvě.
Žádné komentáře:
Okomentovat