Nejstarší období:
Legendy: vypráví o životě, skutcích, zázracích a umučení světců
Život svatého Václava – první staroslověnská legenda, 10. st. n. l., vypráví o knížeti Václavovi a jeho mučednické smrti, má prostý styl a je srozumitelná
Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu – 11. st. n. l., náročný styl, typická středověká legenda se zázraky
Kristiánova legenda – o životě a umučení svatého Václava a jeho babičky sv. Ludmily.
Legenda o svatém Prokopu – o zázraku, kdy opat Sázavského kláštera vyhnal Němce z kláštera
Legenda o svaté Kateřině – psaná česky, královská dcera se zaslíbí Kristovi a je za svou víru umučena
Kroniky: popisuje jednotlivé události v chronologickém sledu, styl prostý a věcný
Kosmova kronika česká – líčí české dějiny, vypravování oživuje zábavnými historkami, dialogy i citáty římských autorů. Vkládá česká slova do latinského textu (glosky), cituje přísloví a úsloví, má 3 části: 1) nejstarší příběhy z doby pohanské, 2)vyprávění pamětníků, 3)zážitky Kosmovy. Straní katolické církvi, zachycuje, zachycuje úspěchy Přemyslovců a končí roku 1125.
Dalimilova kronika – 1314, nejstarší česky psaná veršovaná kronika, autor je neznámý, pravděpodobně nižší šlechtic. Má 10 kapitol. Začíná stvořením světa a pak přechází k historii českého národa. Dělí se na dobu bájnou, historickou a současnou. Vyzívá k jednotě národa a je proti němcům
Husitská kronika – autor je Vavřinec z Březové, psaná latinsky
Trojanská kronika – první tištěná kniha – Plzeň
Kronika česká – autorem je Václav Hájek z Libočan, začíná příchodem čechů a končí roku 1526, domýšlel nebo vymýšlel osudy historických postav = nelze považovat za historický dokument
16. – 17. Století:
Žádné komentáře:
Okomentovat