Podstatou tohoto institutu je situace, že smlouva v jejímž rámci např. jeden z účastníků zneužil svého dominantního postavení na trhu a donutil druhou smluvní stranu přijmout nevýhodné smluvní podmínky, nemusí být ještě neplatná (i proto ne, že ustanovení § 267 odst. 2 obch. z. znemožňuje účastníku OZV odstoupit dle § 49 obch. z. od smlouvy, kterou uzavřel v tístni za nápadně nevýhodných podmínek). Takové jednání však může být v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Požadované plnění nebude vymahatelné (soud nepřizná tomu, kdo takto zneužil práva, uplatněný nárok).
Společné závazky a společná práva
V OZV jsou v otázce společných závazků a práv upraveny v § 293 – 296 obch. z. odchylky od obecné úpravy obsažené v §501 – 505 obč. z..
obchodní zákoník
c) je-li zavázáno k témuž plnění společně několik osob, má se v pochybnostech za to, že jsou zavázány společně a nerozdílně. Věřitel může požadovat plnění na kterékoli z nich, avšak plnění nabídnuté jiným společným dlužníkem je povinen přijmout
d) vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že dlužníci nejsou k témuž plnění zavázáni společně a nerozdílně, je každý spoludlužník zavázán pouze v rozsahu svého podílu na závazku. V pochybnostech jsou spoludlužníci zavázáni rovným dílem
Žádné komentáře:
Okomentovat