Obch. z. v části týkající se závazkových vztahů vychází ze zásady neformálnosti při uzavírání obchodních smluv. Znamená to, že ponechává na vůli účastníků smlouvy v jaké formě smlouvu uzavřou.
Lze tedy zavřít smlouvu pouze v ústní – nepísemné – formě, případně konkludentním (vysvětlující určitý projev vůle, úsudek, připouštějící určitý závěr, vyplývající z něčeho) jednáním.
Výjimky z této zásady upravuje § 272 odst. 1. Jde o případy, kdy obch. z. výslovně ukládá povinnosti uzavřít smlouvu v předepsané písemné formě nebo o případy, kdy se účastníci dohodli na písemné formě smlouvy, případně jeden z účastníků smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. Pouze v těchto případech jsou účastníci povinni předepsanou, respektive dohodnutou formu smlouvy dodržet.
§ 272 odst. 2 pak upravuje otázku případných změn písemně uzavřené smlouvy. Písemná forma dohodnutých změn se vyžaduje pouze v případě, že to je ve smlouvě výslovně uvedeno.
V případě, že není dodržena zákonem stanovená písemná forma stanoví § 40 odst. 1 obč. z. absolutní neplatnost smlouvy. Znamená to, že ustanovení smlouvy nejsou pro její účastníky závazná.
Žádné komentáře:
Okomentovat