Každá smlouva, tedy i smlouva obchodní, vzniká v okamžiku, kdy se účastníci smlouvy shodli na jejím obsahu.
Uzavření smlouvy zpravidla předchází etapa, kdy se účastníci seznamují s ekonomickými, organizačními a jinými informacemi, tato jednání však nemají právní význam neboť nejde o právní úkony z nichž by vznikaly účastníkům konkrétní práva a závazky.
Při vlastním jednání směřující k uzavření konkrétní smlouvy jde o právní jednání, které mají již pro účastníky právní důsledky. Jakmile totiž účastníci dají najevo vůli, že smlouvu hodlají uzavřít, a jestliže se dohodli na jejím obsahu – min. na podstatných náležitostech – jsou povinni splnit povinnosti ze smlouvy vyplývající a naopak mají právo domáhat se práv jež jim smlouva zajišťuje.
Uzavření smlouvy předpokládá návrh na uzavření smlouvy – ofertu. Jde o jednostranný právní úkon jímž se účastník – oferent – obrací na konkrétní osobu, či osoby s nabídkou uzavřít smlouvy.
Návrh musí:
- vyjadřovat projev vůle směřující k uzavření smlouvy
- být adresován konkrétní osobě nebo osobám (oblátovi)
- být určitý – musí obsahovat min. podstatné náležitosti, pokud jde o smlouvu, která je v zákoně upravena - podstatné náležitosti požadované zákonem, pokud jde o smlouvu inominátní – v zákoně neupravenou – takové náležitosti, které požaduje oferent
Žádné komentáře:
Okomentovat