Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

4. Smlouva o uzavření budoucí smlouvy

Je to závazek jedné nebo obou smluvních stran uzavřít ve stanovené lhůtě smlouvu, jejímž předmětem bude plnění určené alespoň obecným způsobem. Smlouvy tohoto typu lze využít v těch případech, kdy se ukazuje nutnost zajistit v budoucnu konkrétní plnění. Smlouva musí být uzavřena písemně.

Podstatnou náležitostí je určení doby v níž má být smlouva uzavřena. Bez této dohody smlouva nevznikne.

Smyslem této smlouvy je vznik závazku uzavřít v budoucnu smlouvu, jejímž obsahem je konkrétní rozsah práv a povinností. Povinnost uzavřít budoucí smlouvu může stíhat obě smluvní strany nebo může zavazovat jen jednu. Podle toho se určuje, kdo je oprávněn vyzvat druhou stranu k uzavření smlouvy. Jestliže povinnost uzavřít budoucí smlouvu je uložena oběma stranám, může kterákoliv z nich vyzvat druhou stranu k uzavření smlouvy. Povinná strana má povinnost smlouvu uzavřít bez zbytečného odkladu.

Jestliže povinná strana smlouvu neuzavře, protože mezi účastníky nedošlo k dohodě o obsahu smlouvy, může se oprávněná strana domáhat, aby obsah smlouvy určil soud nebo osoba, na které se účastníci ve smlouvě o uzavření budoucí smlouvy dohodli, příp. se může domáhat náhrady škody.

Žádné komentáře:

Okomentovat