Mají čtyřdobé i dvoudobé provedení. Jejich činnost je obdobná jako u motoru zážehového, ale narozdíl nasávají (nebo je tam vtlačován – plněn kompresorem) většinou čistý vzduch (ne palivová směs) a místo zapalovací svíčky bývá vstřikovací jednotka – tryska a u některých navíc i žhavící tělísko (proč: pro snadnější vznícení při studeném startu motoru. Mají také sací a výfukové mechanismy. Obdobný klikový mechanismus, válec a hlavu válce, vhodně uzpůsobený píst, ale nemají karburátor pro přípravu směsi. V hlavě válce bývá někdy vytvořena tlaková komůrka , někdy naopak bývá tvarováno dno pístu. Tím dochází k úpravě spalovacího prostoru za účelem lepšího spalování směsi.
Do čistého stlačeného vzduchu je vstříknuto pod tlakem palivo = nafta. Typickým znakem je mohutnější konstrukce z důvodu vyššího stupně komprese = 1430, při které dochází k ohřevu vzduchu na teplotu 500 – 600°C do něhož se vstříkne rozprášené palivo pod tlakem 1030 Mpa.
Palivo se vstřikuje buď přímo do válce nebo do zvláštních prostorů – tzv. komůrek. Vysokého tlaku nafty se dosahuje pomocí pístových čerpadel.
Žádné komentáře:
Okomentovat