- Ústní lidová slovesnost součást folklóru - lidové stavby, odívání, užité umění, zvyky
- vzniká v době, kdy národ nezná písmo (neexistuje, nebo pro neznalost písma)
- autorem je jeden člověk, který je známý => není důvodem uvádět jméno x postupně se vytrácí => nakonec je to anonymní
- Znaky, proč může dílo zlidovět:
- vychází námětově z vesnického prostředí, musí vyjadřovat myšlenky a hodnocení lidí, musí vystupovat lidoví hrdinové, kteří ztělesňují příklady jednání lidí na venkově
- líčí problémy venkovského prostředí
- určitá forma: krátké, dobře zapamatovatelné verše, pravidelné metrum, pravidelně rýmované
- měla za úkol lidi pobavit, poučit je nad příklady osudů lidí, morální ponaučení
- Funkce:
- zábavná
- poučná - měli se z tragických příběhů lidí poučit, změnit se
- mravní ponaučení
- měla za úkol držet venkovany pohromadě
- původně spojeno s hudbou a tanci
-na venkově vzniká jako první, ve městech později
- žánry (druhy):
a) lidová próza - pověsti, povídky, pranostiky, pořekadla
b) lidové písně - dnes i bez melodie
- obřadní, pracovní, milostné, odvodní, koledy k určitým svátkům, ukolébavky, duchovní písně
c) lidové hry - obřadní, selské, loutkové, frašky
d) dětský folklór - rozpočítadla, říkanky, obyčeje
- stala se inspiračním zdrojem pro literaturu národního obrození z vlasteneckých důvodů zachování
- žánry ústní lidové slovesnosti v 19. století:
1) balada: za národního obrození vzniká nejdříve ohlasová balada - František Ladislav ČELAKOVSKÝ: „Toman a Lesní panna“ v „Ohlasech písní Českých“ = narozdíl od OPR neobsahují hrdinské písně
- odlišuje se tím, že je to epická skladba, motivem pohádky, pověsti
- zamýšlí se nad životem lidí, stavem společnosti, kritické
=> a) ohlasová poezie: čerpá z ústní lidové slovesnosti, hrdiny jsou venkované, jde o problémy morálního a mezilidského chování
- snaha o pravidelný rým, aby to bylo krátké a snadno zapamatovatelné
- typizace postav, snaha o alegorii a satiru, sociální podtext - jsou kritické, kritizují poměry a mezilidské vztahy
b) umělá: Karel Jaromír Erben: „Kytice“
- snaha záležitost aktualizovat a přizpůsobit ji křesťanství
- hlavní hrdinové se proviní proti křesťanství, společnosti, právu => velké prohřešky => trest, většinou končí smrtí hlavního hrdiny
- od začátku tušíme, že hrdina dopadne špatně
- hrdinové nemají šanci na nápravu, jenom když se modlí a prosí boha za odpuštění, jsou zachráněni
- „Vodník“, „Zlatý kolovrat“, „Poklad“, „Svatební košile“, „Polednice“, „Záhořovo lože“
c) sociální balada - vzniká v 19. stol.
- J. NERUDA: „Kniha veršů“ - „Dědova mísa“ - společnost je tím zlem, kterému se člověk musí postavit, společnost přesto člověka ničí
- P. BEZRUČ: „Balada o očích topičových“ - nepřítelem společnost, nabádá lidi, aby se proti tomu postavili
- J. WOLKER
2) pohádka - vycházejí z lidové pohádky a předělávají ji
- boj dobra se zlem, dobro zvítězí, vyskytují se nadpřirozené bytosti
a) Karel Jaromír ERBEN - vychází z lidové pohádky, nejdříve je sbírá na venkově a vydává souborně
- čerpá v nich náměty pro své pohádky, vyskytují se prvky romantismu
- snaha vysvětlit fungování světa a společnosti
I) kouzelné: vystupují nadpřirozené bytosti a kouzelné předměty
- otázky morálky - zachránit někoho, pomoci někomu, ...
- princové, čarodějnice, kouzelní dědečkové, draci, ...
- vítězí čestnost, spravedlnost, a je jedno, jestli je to princ nebo vesničan Honza, kdo ji obhajuje
II) novelistické (autorské): vznikají nově, z venkovského prostředí - zobrazuje se špatný život lidí, pomáhají si zázrakem nebo pomocí chytrosti a nadpřirozených bytostí (x Němcová - zlem jsou bohatí lidé, nejsou žádné zázraky)
b) Božena NĚMCOVÁ
- projevuje se realismus - dokonale popisuje venkovské prostředí, nevystupují nadpřirozené bytosti, zlo symbolizováno bohatými lidmi
- řešení idealizováno, ne vždy dobro zvítězí
- na začátku obvykle dítěti zemřou rodiče, dítě se potom musí postarat samo o sebe
- ve 20. století se ústní lidová slovesnost stává inspiračním zdrojem, balada je psaná prózou:
1) baladické příběhy prózy: Ivan OLBRACHT: „Nikola Šuhaj loupežník“, Jarmila GLAZAROVÁ: „Advent“, Karel ČAPEK: „Hordubal“
2) moderní pohádky vycházející z ÚLS:
- Václav ČTVRTEK: „Rumcajs a Manka“
- „Maková panenka“, „Víla Amálka“
Žádné komentáře:
Okomentovat