BENÁTKY

Zeměpisná poloha
Benátky se nachází na severu Itálie v kraji zvaném Veneto, který se táhne od Dolomit až k Benátské laguně. Benátky patří k opravdu jedinečným světovým městům. Byly vybudované podél bahnitých břehů na ostrůvcích mezi vodami Jaderského moře. Kdysi bylo mocným obchodním a námořním střediskem Středomoří, v dnešní době je hlavně významným turistickým cílem lidí z celého světa. Ročně ho navštíví přes 12 mil. turistů. Stálých obyvatel však v Benátkách žije méně než 70 000 a průměrný věk Benátčanů je necelých 50 let.
Benátky mají společného starostu i městskou radu s nedalekým městem Mestre, které založili Benátčané tušíc, že jednou nebude v laguně dostatek půdy pro výstavbu. Mestre je průmyslové město s asi 340 000 obyvateli.

Výstavba Benátek
Město Benátky se rozkládá na 118 nízko položených ostrůvcích v bažinaté zátoce. První benátští stavitelé vyvinuli pro překonání tak náročných podmínek zvláštní techniky. Využívali tzv. Istrijský kámen – určitý druh mramoru – nepropouštějící vlhko, podpíraný vory z modřínového dřeva a dřevěnými pilotami. Tento způsob se ukázal jako účinný. Mnoho benátských budov už stojí déle než 400 let. Dnešní podoba města se příliš neliší od jeho podoby v 16.st.

Krátce k historii
Benátky založili obyvatelé přilehlé oblasti Veneta, když kolem roku 420 prchali před Góty. Založili je na neobydlených ostrovech bažinaté laguny. Využili dobrou polohu města a navázali důležité obchodní spojení s Byzancí. Růst síly a vlivu Benátek ve východním Středomoří vrcholil po pádu Byzance ve 4.křížové výpravě. Benátky byly na svou dobu ojediněle organizovány – v čele stál volený správce – dóže, jehož pravomoce přesně vymezovala benátská ústava. V 16.st. už Benátky zcela ovládaly obchod ve Středomoří a podmanily si i severovýchodní Itálii od Jaderského moře až po Alpy. Aby si udržely tak velké území, nevyhnuly se neustálým vojenským střetům. V roce 1522 se podařilo Turkům vytlačit Benátčany z východního Středomoří. Na začátku 18.st. Benátky zcela ztratily nad Turky námořní převahu. Město ztratilo dřívější moc a začalo upadat, což vyvrcholilo dobytím města Napoleonem, který ho pak daroval svým rakouským spojencům. Benátky se zbavily nadvlády Rakouska až v roce 1866.

Rozdělení Benátek
Benátky tvoří řada soběstačných ostrovních komunit, které se sousedními ostrovy spojují mosty. Mosty byly často v soukromém vlastnictví a vybíralo se na nich mýtné. Původně neměly zábradlí, což bylo velice nebezpečné-hlavně v noci v neosvětlených ulicích. Každý ostrov má vlastní zásobování vodou, kostel a zvonici soustředěné na náměstí, které bylo kdysi centrem obchodního života. Benátky jsou rozděleny do šesti starobylých správních čtvrtí neboli sestier.
Většina benátských domů byla postavena tak, aby odpovídala potřebám města bez ulic. Návštěvníci obvykle připlouvali lodí, a proto fasády obrácené ke kanálu dostaly bohatší architektonickou výzdobu. Většina domů měla dvě patra a sloužila jako obytné domy, ale zároveň i jako sklad a obchodní prostory. Nejstarší dochované soukromé domy pocházejí ze 13.st. Nejčetnější jsou v Benátkách paláce v gotickém slohu.

Významné památky
Benátky jsou malé a většinu památek lze pohodlně obejít pěšky. Srdce města tvoří náměstí Sv. Marka, na kterém se nachází bazilika Sv. Marka a Dóžecí palác, který byl sídlem vlády a také dóžecí rodiny. Na tomto náměstí nelze přehlédnout také 98,5m vysokou zvonici neboli Kampanilu. Ta byla v minulosti několikrát zvýšena, ale protože základy v bažinatém podloží unesou jen určitou váhu, tak se v roce 1902 zřítila. Během deseti let byla znovu vystavěna a to už na větších základech.

K dominantám města patří také nádherný barokní kostel Santa Maria della Salute, který se nachází na jižním konci Velkého kanálu. Velký kanál rozděluje Benátky na 2 části a slouží jako hlavní dopravní tepna. Jeho břehy lemují nejvýstavnější paláce z celých Benátek. Kanál je dlouhý téměř 4km a jeho šířka se pohybuje od 30 do 70m. Klena se přes něj i nejkrásnější benátský most Di Rialto.

Symbol Benátek
K Benátkám neodmyslitelně patří také gondoliéři. Podle pověsti mají už od narození mezí prsty na nohou plovací blány. Toto povolání vyžaduje důkladnou znalost zdejších kanálů a předává se z otce na syna. Gondoly jsou staré už více než tisíc let. Kdysi zajišťovaly dopravu zboží z trhů do paláců. Gondoly se vyrábí ručně – nová gondola je hotová za tří měsíce a stojí okolo 0,5mil. Kč. Gondola má také zvláštní tvar. Veslo gondoliéra drží vidlice, která je upevněna na pravé straně lodi, a proto má gondola asymetrický tvar, aby se netočila pořád dokola. K přídi je zahnutá doprava a levou část má o 24cm širší než pravou. V současné době mají všechny gondoly, s výjimkou slavnostních, černou barvu.

Spojení s pevninou
Benátky přestaly být odloučeny od okolí v roce 1846, kdy je s pevninou spojila železniční trať vedená po hrázi.