nedostudoval VŠ poštovní úředník
vydává nejprve časopisecky, později tiskem
Slezské písně
první básně v časopise Čas, pak soubor Slezské číslo
vždy po určité době obměňoval (několik vydání, každé jiné): poslední sbírky – nářečí
básnická sbírka nevelká rozsahem, ale různorodá obsahem
obraz sociálního a národnostního útisku na Ostravsku (b. Zem pod horami), výzva k odboji
bída havířů, beskydských horalů, ovdovělých žen a sirotků; útisk uhlobaronů a jejich pomahačů; německá škola, polský kostel, odrodilci, krčmáři a lichváři
úvodní báseň Červený květ – obraz kaktusu s jediným rudým květem = obraz vzpoury, vlastního osudu (bez lásky) nebo obraz jediné sbírky
revolta, básníkova autostylizace
b. Já – mluví jako slezský bard = mluvčí slezského lidu, který je utlačován sociálně i národnostně; šílený rebel
b. Ty a já „Uhni mi z cesty...“
b. Sedmdesát tisíc (jeden z mnoha)
sociální balady
navazuje na tradici balady v české literatuře, kterou založil Erben
Kantor Halfar
hl. hrdina učitel, který učí česky, a proto je v nemilosti úřadů, nemá stálé místo => společností dohnán k sebevraždě
závěr: „Konečně stálé místo našel.“
Maryčka Magdonova
tragický příběh mladé dívky, která ztratila oba rodiče, musí se starat o své sourozence, je přistižena v panském lese při sbírání dřeva => uvězněna, končí sebevraždou
ve 20. letech vydává „dovětek“ Stužkonoska modrá
vzpomínka na mládí
původně samostatně, dnes se přidává k Slezs. písním
po 1. sv. válce odchází do důchodu, žije život samotáře (byl jiný, než jaké jsou básně)
Bezručův přínos:
prolínání lyričnosti, epičnosti a dramatičnosti, návaznost na Erbena, Nerudu,..(balada),....
jazyk – užití nářečních prvků
Žádné komentáře:
Okomentovat