a) 50. a 60. léta v Čechách
Charakteristika období (1945 – 1969):
politické čistky a likvidace inteligence, procesy a popravy v 50. letech, zákazy v oblasti tisku, „čistky“ v knihovnách, psychický teror a emigrace
Próza v letech 1945 – 1969:
válečné prožitky (Drda, Fučík…)
kronikářský román s dokumenty (Pujmanová, Branald…)
budovatelský (výrobní) román – zúžené pojetí socialistického realismu (Řezáč, Říha…)
historický román (Pujmanová, Neff…)
psychologický román (Valenta, Mucha…)
vzpomínkové prózy (Hrubín)
reportážní próza (Majerová, Pujmanová, Olbracht…)
1. Válečná próza
1. vlna: beletrie i dokument, faktografičnost, reportážní prvky, očité svědectví:
JAN DRDA (1915 – 1970)
rodák z Příbrami;
po komunistické revoluci zastával významné funkce v kulturním i politickém životě, z pozic své moci rozhodoval přímo i nepřímo a osudech mnoha spisovatelů
renomé lidového autora obnovil až roku 1968
osobitý vypravěč – doménou prolínání skutečnosti a fantazie
atributy jeho textů – štiplavý a vlídný humor, nakažlivý optimismus a fantazie
vstup do literatury za války – Městečko na dlani
po válce soubor povídek Němá barikáda (1946) – hrdinství prostých lidí v období okupace a v období Květnového povstání (postavy mají spíše úlohu typizační, trpí povrchní psychologií a chvílemi je jejich hrdinství účelově zideologizované )
př. povídka Vyšší princip - latinář Málek
dramata s pohádkovými náměty – Hrátky s čertem; Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert
ADOLF BRANALD (1910)
náměty z ochotnického prostředí, ale i z období,kdy byl zaměstnancem železnic
romány Severní nádraží, Lazaretní vlak, – z vlastní zkušenosti železničáře a z Pražského květnového povstání
Vizita – filmové adaptace – Pozor, vizita a Sestřičky (oboje r. K. Kachyňa)
MARIE PUJMANOVÁ (1893 – 1958)
spolu s Majerovou představovala nerozlučnou dvojici v prezentaci děl socialistického realismu
zázemí v pražské intelektuální rodině – osobní kontakty s levicovými intelektuály
přes knihy blízké červené knihovně (Pacientka doktora Hegla, 1931) se vypracovala až po románovou trilogii Lidé na křižovatce (1937), Hra s ohněm (1948) a Život proti smrti (1952)
téma koncentračních táborů a vězení :
Žádné komentáře:
Okomentovat