Vývoj českého dramatu do konce 19. století
Počátky čes. dramatu v době Karlově
České drama je náboženského původu a jeho počátky sahají až do konce 12.stol., kdy se v některých klášterech dramatizovaly latinské texty evangelií, vyprávějící o událostech spojených s Kristovou smrtí a jeho vzkříšením. Tyto partie zpívali v kostele kněží, ale postupem doby si brali na pomoc i osoby světské. Výjevy předváděly původně scénu, jak tři zbožné ženy (tři Marie) hledají v hrobě Krista, aby pomazaly jeho tělo vonnými mastmi, a setkávají se s andělem, který jim oznamuje, že Kristus vstal z mrtvých. K těmto vážným výjevům byl později přidán komický živel, který do nich vnikal spolu s národním jazykem (střídání latiny a češtiny). Zesvětštění dovršila scéna s mastičkářem, u něhož tři Marie nakupují vonné masti. Církev poté vykázala dramatické výstupy z kostelů na volná prostranství a do krčem.
Dramatické skladby:
Mastičkář (pol. 14.stol.) – zlomek
tři Marie - živel náboženský
mistr Severín, jeho žena a sluhové Rubín a Pustrpalk - lidový komický živel
věrně zachycuje prostředí středověkého trhu
zesměšnění středověkého povolání lékaře
chce hrubozrnnou komikou pobavit obecenstvo
Hra veselé Magdalény – zlomek
předváděna o vánocích nebo velikonocích
světice je představena jako lehká žínka
hra obsahuje dvě lidové písně
Divadlo v počátcích národního obrození
josefínské reformy - vznik novočes. divadla
od 1738 němec. divadlo s činohrou i operou
od 1783 Stavovské divadlo
1771 - první pokus o čes. hru (Kníže Honzík) v divadle v Kotcích
později se hrálo česky i ve Stavov. div.
založení dřevěné Boudy na Václav. nám (1786 - 1789)
skupina Václava Tháma
vlastenecké hry z národních dějin (Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka)
Prokop Šedivý
frašky z pražského lidového prostředí (Masné krámy, Pražští sládci)
po zániku Boudy se hrálo ve Stavov. div. a přechodně také v divadle U Hybernů
Žádné komentáře:
Okomentovat