Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

OTA PAVEL (1930 – 1973)

vl. jménem Ota Popper, stal se synonymem pro Berounku a křivoklátské lesy
otec Žid, harmonické dětství skončilo okupací – otec a bratři museli do koncentračního tábora, po válce sportovní redaktor
1964 onemocněl těžkou duševní chorobou – střídal léčbu s intenzivním psaním, nakonec zemřel na srdeční infarkt
velice autobiografické – 2 zdroje věčné inspirace: otec Leo a zmiňovaná příroda
dva soubory povídek: Smrt krásných srnců (1971) – zachycen svět dětství a Jak jsem potkal ryby (1974) – Pavlovy zážitky z přírody (oboje zfilmováno) → později vyšlo v souboru Zlatí úhoři
ZDENĚK PLUHAŘ (1913 – 1921)
prominentní autor komunistického systému
Opustíš-li mne (1957) – román je příběhem 3 mladých lidí (podnikatel, student medicíny a typograf), kteří roku 1948 emigrují. Zachycení drsných poměrů v utečeneckém lágru. Tento protiemigrantský román zneužil ve svém názvu verš z Dykovy básně Země mluví (podle Pluhaře vede emigrace k degradaci).
2. tzv budovatelský román
próza poznamenaná režimem; navazuje na předválečný a venkovský román – popis prostředí, schematické postavy ( pozitivní hrdinové = dělníci a funkcionáři, negativní = rozkolísaní intelektuálové, špióni); třídní srážky a sabotáže, obraz znárodňování, budování, združstevňování vesnice, osídlování pohraničí po odsunu Němců
VÁCLAV ŘEZÁČ (1901 – 1956)
po roce 1945 vyměnil uměleckou kvalitu za ideologickou popularitu a politickou kariéru
Nástup (1951) – román, důkaz o deformování literatury. Na osudu několika postav jsou líčeny dramatické epizody prvního poválečného roku v severočeském pohraničí, které zůstalo opuštěno po odsunu Němců = je to čítankový příklad jak nemá dobrá literatura vypadat
Bitva (1954) – román, volné pokračování Nástupu, umělecky ještě větší propad
3. psychologická próza
odvrat od schematických občanských postojů, pozornost věnována vnitřnímu životu člověka – Edvard Valenta (1901 – 1989), Jdi za zeleným světlem – psychologické drama a ideovém zrání spisovatele Karla Šimona - za okupace nucen po soukromém životním zklamání odejít z Prahy; pocit samoty, účast v odboji, po skončení války zahynul; metoda psychologické analýzy, úvahy o smyslu lidského činu; střídání ich-formy s přítomností vypravěče

Žádné komentáře:

Okomentovat