FYZIKOVÉ

Dvouaktová komedie s detektivní zápletkou z psychiatrické léčebny, uvedená v r. 1961. Autor připojil k dramatu 21 myšlenek absurdního dramatu, např.:
“Příběh je doveden do konce, když nastane obrat k nejhoršímu.”
“Čím plánovitěji si počínají postavy, tím účinněji zasáhne náhoda.”
“Drama o fyzicích musí být absurdní, jeho cílem není obsah, ale důsledky fyziky.”
“Důsledky fyziky se týkají všech lidí a tedy každý pokus jednotlivce vzepřít se musí ztroskotat.”
Leitmotiv: “A proto může dnes každý osel rozsvítit žárovku nebo přivodit výbuch atomové bomby.”
Následuje podrobný popis sanatoria, ale to je k ničemu, protože se děj odehrává jen v jedné hale. V přepychovém soukromém sanatoriu staropanenské doktorky Mathildy von Zahnd, která je zároveň šéflékařkou ústavu, se “léčí” tři “šílení” fyzikové: Herbert Georg Beutler (Newton), Ernst Heinrich Ernesti (Einstein) a Johann Wolfgang Mobius. Každý z nich zavraždí postupně jednu ošetřovatelku. Důvodem k vraždám jsou zjištění, že ošetřovatelky přistupují jejich šílené představy a oni se domnívají, že budou prozrazeni. Všichni tři jsou totiž normální. Newton je Kilton, Einstein Eisler – oba dva fyzikové, ale především agenti tajné služby dvou mocností, kteří přišli do sanatoria pod záminkou choroby, aby získali pro svou zemi geniálního Mobia. Ten žije v ústavu již 15 let a jeho výzkumy by umožnily ovládnout svět a ohrozit lidstvo. Všichni tři se posléze domluví a volí doživotní pobyt v blázinci. Ukáže se však, že jejich obět je zbytečná, neboť šéflékařka, která zešílí, odhalí tajemství svých klientů, získá kopie Mobiových záznamů a vybuduje trust, jehož clem je ovládnout planetu.
Drama, napsané v klasické formě jednoty místa, času a děje, kombinuje detektivní příběh s fantastickými a groteskními prvky. Komediální žánr vyjadřuje napínavé podobenství o současné vědě a politice a nastoluje závažný aktuální problém morální odpovědnosti vědců a mocenského zneužití vědy.