tvorba se radikálně proměnila, Seifert se vzdal rýmu, metaforičnosti, částečně i melodičnosti ve prospěch střízlivosti, srozumitelnosti, verš spíše prozaický, píše civilní poezii bez složitých básnických obrazů
(první sbírka, kde opouští svou poetiku založenou na rýmu, rytmu, přirovnáních a metaforách a užívá všední řeči je Koncert na ostrově z r.1965)
sbírky Halleyova kometa(častým tématem zachycení Prahy), Odlévání zvonůzachycení běžného života co nejméně poeticky
(v 70.letech nesměl publikovat – vystoupil na sjezdu spisovatelů s kritikou Ladislava Štola)
Morový sloup (1981)- jedna ze zakázaných sbírek, kolovala v samizdatové podobě a v exilovém vydání, obsahuje reakce na situaci po sovětské okupaci, básník již opět zpívá o krásách života (nejdůležitější místo opět láska a ženy)
další sbírky zasažené cenzurou Deštník z Picadilly, Býti básníkem
r.1984 získává Nobelovu cenu za literaturu
v době, kdy byl zakázaným básníkem, nesměly tiskem vycházet jeho nejnovější básně, klasické práce z dřívějších období se objevovaly, nezmizel ani ze školních učebnic, první zpráva o udělení Nobelovy ceny v tisku měla pouze 2 věty
další sbírky: Šel malíř chudě do světa(1949) – verše k obrázkům Mikoláše Alše, poetistické, jednoduché, milé
Chlapec a hvězdy (1956)
Svatební cesta
memoáry Všechny krásy světa (1981)-dříve cenzurované
báseň Úder (Býti básníkem): o bombardování Kralup, které Seiferta zastihlo na kralupském hřbitově, kde byl navštívit hrob své první lásky
báseň Už nikdy (Býti básníkem)-obě básně psány jako vzpomínky po 40ti letech
-popisuje situaci po bombardování Kralup, básník prochází mezi troskami města (už nikdy, válko!)
-civilní, jednoduchá, srozumitelná poezie
-licencia poetica-povoleny vulgární výrazy, nespisovná slova
-enjambement=přesah-výpověď přesahuje z jednoho verše do druhého, (přes hranici verše)
-popření, negace, personifikace,apostrofa, onomatopoia,
-užití expresivních slovsilný náboj
-časté opakování slov se stejným základem pro zdůraznění
-na závěr zlehčení
-spíše volné verše, bez rýmů, ale s melodií a rytmem
-pro Seifertovu tvorbu je charakteristická značná srozumitelnost,
-nejčastější motiv je láska, která se samozřejmě proměňuje s jeho zráním (až do pozdního věku-sbírka býti básníkem obsahuje motiv lásky i přesto, že Seifertovi bylo v době vydání již přes 80 let
-dalším častým motivem je láska k Praze
Žádné komentáře:
Okomentovat