paralelní vývoj s avantgardním dramatem
specifické postupy (střih, montážní kompoziční princip)
souvislost se světovou avantgardní produkcí (Ch. Chaplin, Griffith, Bunuel aj.)
významné tvůrčí činy v 30. letech
režiséři (Gustav Machatý, Martin Frič, Otakar Vávra, Václav Wasserman)
často spolupracovali na scénářích se spisovateli
původní filmová díla spisovatelů (např. K. Nového a I. Olbrachta Marijka Nevěrnice)
- s těmito kecy nesouhlasím, ale pro jednoduchost to postačí (pozn. kompilátora Stanislava)!
Drama v době okupace
- mnohé soubory musely opustit budovy svých stálých scén, hrají se klasické tituly
- D 40-41 uvádí dramatizaci Krysaře a Manon Lescaut
- listopad 1944 – zakázána veškerá divadelní produkce
Drama v letech 1945 - 1968
Po válce
doznívání okupační tendence s jinotaji
Jan Drda – pohádkové hry (Dalskabáty, hříšná ves)
obnoveno D-46 – pod vlivem totalitní ideologie
Divadlo Voskovce a Wericha (uzavřeno 1948) – hra Divotvorný hrnec
50. léta
zánik satirické tvorby – nástup komedie oficiálního optimismu (výsměch „třídnímu nepříteli“)
téma vesnice za války a po ní – Miloslav Stehlík
téma historie – Vojtěch Cach, Milan Jariš
budovatelská tématika – Vašek Káňa
tzv. generační hry
dialog příslušníků několika generací o smyslu života
úsilí o pozitivního hrdinu
Pavel Kohout – Taková láska
forma inscenovaného soudního procesu
dramata V. Nezvala (Dnes ještě zapadá…), Fr. Hrubína (Srpnová neděle, Křišťálová noc)
Josef Topol (básník ze skupiny Tvář)
Jejich den – hra o současných mladých lidech
Konec masopustu – metaforické drama s poetickými prvky
Žádné komentáře:
Okomentovat