autor židovského původu, vězněn v Terezíně, Osvětimi a Dachau
autor prózy o koncentračním táboře, současně autor pohádek a dobrodružné prózy
autobiografický román Krabice živých (1956) – Román o „životě“ v německém koncentračním táboře na sklonku 2.světové války, v jehož centru je příběh pražského intelektuála Zdeňka Roubíka, který v táboře zastává funkci pomocníka vězeňského písaře. Mimo jiné má na starosti kartotéku vězňů (to je ona krabice živých). Zdeňkova touha přežít se pomalu přeměňuje v uvědomělou pomoc jiným i za cenu vlastního ohrožení – mnohé z vězňů zachraňuje před smrtí.
román má charakter varovného mementa
trilogie Vzorek bez ceny a Pan biskup, Hedvábné starosti, Lahvová pošta – memoárová literatura, dokumentárnost, osudy vlastní rodiny, hromadné vraždění, psychologie vězňů
LADISLAV FUKS (1923 – 1994)
prozaik, autor válečných a psychologických próz
pracoval v papírnách poté v památkové správě – v NG až do 1963
sahá do nejskrytějších koutů lidské psychiky – hlavními hrdiny jsou lidé nějakým způsobem psychicky deformovaní (např. schizofrenie, fobie, nenávist k rodičům…)
klíčovými tématy jeho tvorby: strach, vědomí blížícího se nebezpečí, úzkost – to vše umístěno nejčastěji do nekonkretizovaného prostředí
charakteristické rysy: precizně promyšlená stavba a logika příběhu, často je užívaná metoda tzv. opakování motivů, prózy částečně prolnuty až groteskní absurdností, fikcí nebo tajuplností → magický realismus
Pan Theodor Mundstock (1963) – osud pražského Žida za války, degradován na metaře, čeká na transport do koncentračního tábora; plánovitě a detailně se připravuje, promýšlí všechny situace (=groteskně tragická příprava na smrt, ale dává naději); nový způsob zpracování konfliktu lidské bezbrannosti s brutálním násilím: neepicky založená úvodní situace – setkání se stínem (Mon) = niterní přízrak, odštěpená část Mundstockova nitra, partner dialogu, podobně i dialog se slípkou v bytě; neucelenost děje, nedůležité vnější okolnosti, ale postižení hloubky a intenzity prožitku (tápání, trýzeň, zápas, smrt); prolínání časových rovin (protektorát i průhledy do předválečné doby = kontrast zvrácenosti a normálního života). Mundstockovo úsilí je absurdní jako totální moc nad člověkem. Iluzorní klid Mundstocka je groteskní a neskutečný v poměru s tím, co ho v koncentračním táboře čeká. Fuks proto ani nemohl napsat jiný závěr – pan Munstock, připravený na koncentrák, umírá pod koly německého auta, když přechází ulici před shromaždištěm na odsun.
cyklus povídek Mí černovlasí bratři – vztahy 5 chlapců z gymnazijní třídy (3 z nich Židé)
Spalovač mrtvol (1967) – psychologický horor, chladnokrevné vyprávění o přeměně prostého člověka ve vraha. Spořádaný pan Kopfrkingl, zaměstnanec pražského krematoria, v sobě během okupace odhalí kapku německé krve. Pod vlivem nacistického přítele se vnitřně zcela změní, udává své spolupracovníky, a když je mu nabídnuta závratná kariéra, chladnokrevně vraždí své nejbližší. Román končí Kopfrkinglovým šílenstvím.
filmové adaptace – Spalovač mrtvol (J. Herz, 1968)
Žádné komentáře:
Okomentovat