– vyhovění stížnosti = změna napadeného usnesení v souladu s návrhem nebo i nad návrh stížnosti
– i když jsou dány podmínky autoremedury, orgán 1. stupně nemusí o stížnosti rozhod-nout = předloží stížnost se spisy a s předkládací zprávou nadřízenému (stížnostnímu) orgánu – § 146 odst. 2:
– státní zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, jde-li o stížnost proti usnesení policejního orgánu (až na určité výjimky)
– nadřízený státní zástupce (popř. soud), jde-li o stížnost proti usnesení státního zástupce
– nadřízený krajský soud, jde-li o stížnost proti usnesení okresního soudu
– nadřízený vrchní soud, jde-li o stížnost proti usnesení krajského soudu
– Nejvyšší soud, jde-li o stížnost proti usnesení vrchního soudu nebo proti rozhodnutí nejvyššího státního zástupce
– rozhodování o stížnosti proti usnesením, jimiž bylo rozhodnuto o zajišťovacích institutech uvedených v § 146a – jako nadřízený orgán rozhoduje vždy soud
– platí zde omezený revizní princip – přezkoumává se správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž mohl stěžovatel podat stížnost, i předcházející řízení; a týká-li se stížnost jen některé z více osob nebo některé z více věcí – přezkoumá se správnost výroků týkajících se jen této osoby / věci
– zákaz reformationis in peius – nadřízený orgán nesmí změnit usnesení v neprospěch osoby, jež stížnost podala nebo v jejíž prospěch byla podána; je zde širší než u odvolání – netýká se jen osoby obviněného
– platí zde i beneficium cohaesionis – je užší než u odvolání – omezeno jen na osobu obviněného
Žádné komentáře:
Okomentovat