3. Občanství EU a s ním spojená práva a povinnosti
Občanství a EU
Občanství je právním vztahem, právním důsledkem regulérního vztahu k určité veřejné moci, z něhož vyplívají oprávnění i povinnosti. Fyzické osoby mají tímto nárok dožadovat se svých osobních svobod, politických práv a sociálně ekonomických a kulturních práv.
Občanství EU je formálně založeno Maastrichtskou smlouvou (čl. 17). Není možné ho považovat za nezávislé, protože nemůže existovat samo o sobě bez vázanosti na občanství národní.
Členské státy mají několik úprav nabývání a pozbývání občanství (ius soli, ius sanguinis), přičemž EU tyto možnosti plně respektuje
Kromě práv a povinností, které občanům Unie přiznala Smlouva o Evropském společenství, přinášíobčanství Unie čtyři zvláštní práva:
a. Svobodu pohybu a usazení se kdekoliv v Unii
b. Právo volit a být volen do obecní samosprávy a do Evropského parlamentu v místě bydliště
c. Diplomatickou a konzulární ochranu orgány jakéhokoli členského státu Unie, v případě, že členský stát příslušníka Unie není v třetí zemi konzulárně nebo diplomaticky zastoupen
d. Právo petiční a právo obracet se na Evropského ombudsmana
Současná koncepce občanství EU tak jednoznačně staví na prioritě občanství členského státu. Neznamená to ovšem, že by občanství EU sebou nepřinášelo některá práva a povinnosti nad rámec občanství národního. Jedná se hlavně o možnosti pohybu a pobytu mimo teritorium členského státu, volební právo do Evropského parlamentu a některá další.
Žádné komentáře:
Okomentovat