15. Princip nepřímého účinku v duchu jidikatury ESD
Zásada nepřímého účinku směrnic
Tato zásada označuje stav, kdy není dán přímý účinek směrnice, avšak členské státy přesto musí vzít její obsah v potaz při interpretaci vnitrostátních právních předpisů (tzv. eurokonformní výklad). Národní soud tak musí v nejvyšší možné míře vykládat a aplikovat vnitrostátní prováděcí předpis v souladu s požadavky přímo neaplikovatelného komunitárního pravidla. V praxi se jedná o situace, kdy členský stát nepřijal žádné transpoziční opatření nebo pouze opatření nesprávné či nedostatečné, přičemž v obou případech je jeho výklad neslučitelný s přímo neaplikovatelnými pravidly nenáležitě transponované směrnice. Jedná se tedy o jakési nepřímé dosažení výsledku požadovaného směrnicí způsobem jejího výkladu prostřednictvím národního soudu. Nepřímý účinek směrnice se uplatňuje od okamžiku uplynutí lhůty k implementaci. Povinnost eurokonformního výkladu se vztahuje nejen na konkrétní vnitrostátní právní předpis implementující komunitární právo, nýbrž na celé národní právo, byť přijaté před přijetím konkrétní směrnice.
16. Odpovědnost členského státu za škudu spůsobenou jednotlivci porušením práva ES v duchu judikatury ESD
Odpovědnost členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením komunitárního práva
Existence této odpovědnosti též výslovně nevyplývá z ustanovení SES, jedná se opět o výsledek judikatury ESD (C- 6/90 a C-9/90 Francovich), který tento institut chápe jako náhradní prostředek k prosazení práv jednotlivců před národním soudem zejména v případě, že členský stát neprovedl směrnici nebo ji neaplikoval v duchu zásady nepřímého účinku. Členský stát je ovšem odpovědný za veškeré případy porušení komunitárního práva, v jejichž důsledku vznikla jednotlivci škoda. Za podmínek stanovených komunitárním právem tak mohou jednotlivci před národními soudy uplatňovat nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku porušení komunitárního práva členským státem:
porušení komunitárního práva ze strany členského státu (zejména nenáležitá transpozice směrnice)
porušené pravidlo směřovalo k založení práv jednotlivců (ESD mezi taková řadí i pravidla směřující spíše k ochraně veřejných než individuálních zájmů, např. směrnice v oblasti práva životního prostředí)
příčinná souvislost mezi porušením práva a vzniklou škodou
dostatečná závažnost porušení práva (hlediskem je zejména míra volnosti uvážení členského státu pro transpozici směrnice)
Žádné komentáře:
Okomentovat