ESD také rozhodl, že pokud někdo poskytuje většinu, nebo všechny své služby na území
jednoho členského státu, ale má oficiálně sídlo své podnikatelské činnosti v jiném členské státě, aby tím obešel požadovaná profesní pravidla, má být posuzován dle ustanovení o svobodě podnikání a ne o volném pohybu služeb.
Výjimkám ze zákazu omezování těchto oblastí
Důležité je podotknout, že úprava svobody podnikání nezakazuje tzv. obrácenou diskriminaci, tedy horší postavení příslušníků členského státu ve srovnání s cizími příslušníky, na rozdíl od volného pohybu zboží a pracovníků.
Čl. 43 a 49 jsou speciálním ustanovením k článku 12, který obsahuje obecný zákaz jakékoli i skryté diskriminace z důvodu státní příslušnosti.
Tu je možné ospravedlnit pouze z důvodu výkonu veřejné moci, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví.
Výkon veřejné moci
Svoboda podnikání a volný pohyb služeb jsou v čl.45 omezeny tím, že se toto právo nevztahuje na činnosti spjaté s výkonem veřejné moci. Znamená to tedy, že určitá místa mohou obsadit pouze státní příslušníci daného členského státu.
Např. rozhodnutí ESD ve věci
JEAN REYNERS: Pan Reyners se narodil Nizozemcům v Belgii, kde studoval a promoval. Ponechal si ale
nizozemskou příslušnost. Pro výkon advokacie v Belgii je požadována belgická příslušnost. Cizinci toto
mohlo být prominuto, pokud existovala mezi státy vzájemnost. Mezi Belgií a Holandskem neexistovala.
Proto mu nebylo umožněno advokacii v Belgii vykonávat.
ESD zamítl argumenty Belgie s tím ,že typické činnosti advokátního povolání, jako jsou právní porady,
zastoupení a obhajoba klienta před soudem, nemohou být považovány za činnost spjatou s výkonem
veřejné moci.
Žádné komentáře:
Okomentovat