Acheron – Slovanské peklo
Znělka – Sonet; častá forma lyrické poezie vyznačující se pevně danými pravidly – 14 veršů je rozděleno do dvou kvartet (sloky o čtyřech verších) a drou tercet (trojverší); kvarteta uplatňují obkročný rým, závěrečná terceta mívají různé rýmové schéma; pevné je také významové členění – teze, antiteze, synteze (otázka, problém, odpověď). Zakladatelem je Petrarca.
„Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou …“
František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852)
narodil se ve Strakonicích, zemřel v Praze. Za studií na univerzitě v Českých Budějovicích byl vyloučen pro četbu Husovy Postily. Studoval dále v Praze a v Linci. Vystudoval filozofii. Pracoval jako vychovatel, knihovník, redaktor Pražských novin, později jako profesor Slavistiky ve Vratislavy. Od roku 1849 vyučoval také na univerzitě v Praze – převzal zde místo po Šafaříkovi.
Dílo:
Sběratelská činnost
„Slovanské národní písně“ – 3 díly, sběr slovanské lidové tvorby
„Mudrosloví národa Slovanského v příslovích“ – jde o dílo naučné, s vědeckým, historickým, folklórním významem. Můžeme nahlédnout do jisté relativně uzavřené části národního života. Knihu tvoří 16 tematicky rozdělených částí. První obsahuje moudra o náboženství a bohu, poslední je motivovaná národopisem a zeměpisem.
Příklad:
„Zlé znáti není zlé, ale zlé poznati a tak činiti zlé jest.“
„Krásný jak makový květ, a hloupý jak vyhořelý pařez.“
Překladatelská činnost - překládal z němčiny, angličtiny a z latiny. Jako první přeložil Puškinovo dílo.
Vlastní tvorba
„Růže stolistá“ – básnická sbírka, má 100 básní
„Ohlasová poezie“ – napodobení lidové slovesnosti
„Ohlas písní Ruských“ – soubor 26ti básní, převážně epických. Čelakovský vyzdvihuje slavnou ruskou historii, chrabrost, udatnost a nebojácnost ruských hrdinů. Jejich statečností chce posílit nesvobodné slovanské národy, aby byly stejně odvážné jako činy Rusů. Téměř v každé básni se objevuje udatný hrdina, který bojuje proti nepřátelům např. Turkům a chrání slabší a chudší. Některé básně jsou smyšlené, jiné mají skutečný historický základ. Taková je i báseň „Ilja Muromec“ – mstí se za zavraždění nevinného chlapce třemi Turky. Čelakovský viděl v soudobých událostech pokračování ruských bylin. Chtěl dodat národu novou sílu do dalšího boje za svobodu. V Ohlasu písní ruských autor nápadně užívá hyperboly.
Básně:
„Romantická láska“, „Veliká panychida, „Smrt Alexandrova“, „Rusové na Dunaji“, „Čurila Plenkovič“, „Veliký ptačí trh“, „Ilja Volžanín“ atd.
Bylina – epická báseň, má hrdinský charakter, hl. hrdina je bohatýr, je silný, statečný, bojuje za spravedlnost a za vlast.
Hyperbola – česky nadsázka; zvýrazňuje a zveličuje určitý rys; hyperboly užívala folklórní literatura, romantismus a klasicismus.
Žádné komentáře:
Okomentovat