rys subjektivismus autorův, po 7 letech přijíždí Mácha na místo Vilémovi popravy, sedí na pahorku a přemýšlí o svém životě a uvědomuje si, že ani on stejně jako Vilém nedosáhl uskutečnění svých životních představ. Končí zvoláním Hynku, Viléme, Jarmilo, na konci používá stejné obrazy jako ve 3 zpěvy (mrtvé milenky cit), pesimismus, beznaděj „na tváři letí smích, hluboký v srdci žal“.
Básnické prostředky:
epiteton constans – básnický přívlastek, zdůrazňuje nějakou vlastnost, nebo znak, který je v daném pojmenování vlastně označen.
Epiteton ornans
Oxymóron – básnická figura slučující dvě slova protikladných významů (např. „mrtvé milenky cit“).
Onomatopoie – zvukomalba, slovo nebo slova napodobující zvuk, např. citoslovce a jejich odvozeniny (štěkot, vrčení, pískot); dokresluje obraz popisovaného jevu.
Pleonasmus – básnická figura, která označuje slovy podobného významu jedinou skutečnost, tak dochází k pozvolné akumulaci synonym; pleonasmus zpomaluje výpověď.
Máj nebyl pochopen, vytýkán nedostatek vlastenectví, uznává ho generace Májovců (Neruda, Hálek, Světlá).
„Svatý Ivan“ – první česká píseň, nebyla příliš úspěšná.
Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)
po studiu filozofie a práv v Praze pracoval Erben v Královské společnosti nauk jako sekretář Českého muzea, od roku 1851 byl archivářem města Prahy. Pracoval pro Palackého. Zemřel v Praze.
Dílo:
přeložil z Ruštiny „Nestorův letopis“
Sběratelská činnost – navazuje na Čelakovského.
sbíral národní písně – „Prostonárodní české písně a říkadla“
pohádky – „Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních“
Žádné komentáře:
Okomentovat