pocházel z Hudlic u Berouna, byl to významný jazykovědec, básník, překladatel a organizátor druhé fáze „NO“. Působil jako profesor na gymnáziu v Litoměřicích, byl ředitelem akademického gymnázia v Praze.
Dílo:
„Slovník Česko – Německý“ – má 5 dílů, je v něm asi 120.000 slov, vytvořil novodobou slovní zásobu, včetně odborného názvosloví, obnovil zastaralá slova, přejímal slova ze slovanských jazyků, vytvářel slova nová – novotvary.
„Historie literatury české“ – knihopis – zařadil sem dosavadní literární památky, podle jednoho období. Pokusil se zde nastínit postupný vývoj české literatury.
„Slovesnost“ – učebnice češtiny na gymnáziích, tím reagoval na povolení vyučovat český jazyk na gymnáziích. Jsou zde základy slohu, doplněné o literární ukázky.
„Oldřich a Božena“ – báseň, romance
„Rozmlouvání o jazyce českém“ – jsou to dvě rozmluvy, které uveřejnil v prvním ročníku časopisu „Hlasatel český“ vydávaném Janem Nejedlým. Hlavní postavy jsou Protiva a Slavomil. Protiva představuje příslušníky české inteligence, kteří nevěřili ve vznik vyšší české literatury. Oponuje jí Slavomil, zástupce nové, pokrokově smýšlející inteligence. Věřil ve zdar „NO“ toto dílo je důkazem.
„Zápisky“ – nebyly vytvořené pro veřejnost.
Překládal z němčiny, angličtiny, francouzštiny a ruštiny. Přeložil a obohatil novými myšlenkami Chateaubriandovu „Atalu“ a „Ztracený ráj“ Johna Miltona. Snažil se dokázat že čeština je schopna vyjádřit náročná umělecká díla.
Žádné komentáře:
Okomentovat