rok 1948 znamená začátek úpadku, který můžeme sledovat po řadu let, skutečná satira je nahrazena komickým zesměšňováním „třídních nepřátel“.
Jaroslav Klíma
„Štěstí nepadá z nebe“
„Vaška Káni“
Socialistický realismus
Miroslav Stehlík
„Mordová rokle“
Vojtěch Cach
„Duchcovský viadukt“
„Paní Kalafová“ – o dělnické historii
Milan Jariš
„Boleslav I.“ – o historii vůbec
Budovatelské drama
Vašek Káňa
„Parta brusiče Karhana“
Miloslav Stehlík
„Nositelé řádu“
Drama v 2. polovině 50. let a 60. let
drama tohoto období tvoří zlatou kapitolu českého dramatu. Vzniklo velké množství divadel malých forem, která se až postupem času profesionalizovala. V jednotlivých divadelních souborech vznikaly vlastní hry, herci si tvořili vlastní texty buď podle předloh, nebo podle se tak, aby mohli spolupracovat s publikem, reagovat na jeho podněty atd. uplatnil se přitom tanec, jazz, rozvíjel se kabaret, šanson, recese, pásmo atd.
1958 vzniklo divadlo Na zábradlí (Václav Havel). 1959 Semafor (Jiří Suchý, Ivan Vyskočil). 1963 Viola. 1967 Divadlo Járy Cimrmana. 1959 Satirický kabaret Večerní Brno. 1963 Studio Ypsilon v Liberci. 1967 Husa na provázku v Brně. Divadlo Retunda (Jaroslav Jakoubek, Pavel Kopta, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Ivan Vyskočil, Jan Vodňanský).
Žádné komentáře:
Okomentovat