Rozhodnutí

– rozhodnutí
– rozhodnutí soudu se musí týkat téhož obviněného a téhož skutku, jako je uvedeno v žalobě
– TOTOŽNOST SKUTKU skutkem se rozumí pouze skutkové okolnosti, nikoli jejich právní posouzení – soud není vázán právní kvalifikací obžaloby
– pokud výsledky líčení ukazují na podstatnou změnu okolností případu a pokud je k ujasnění třeba dalšího šetření = soud může vrátit věc státnímu zástupci k došetření
– požadavek, že soud může rozhodnout jen o žalobním návrhu, neznamená, že musí jít o naprostou shodnost žalobního návrhu a rozsudku – pouze nesmí být změněna podstata skutku
= tu lze spatřovat hlavně v jednání a v následku = totožnost skutku bude zachována, bude-li zachována alespoň totožnost jednání / anebo totožnost následku
– totožnost zůstane zachována, jestliže se nepřesné údaje obžaloby nahradí údaji přesnými
– rovněž bude totožnost zachována, jestliže se skutečnosti v obžalobě doplní o další nebo nahradí jinými, nebo některé odpadnou a jiné přibudou – pokud ale podstata jednání zůstane nedotčena
– u pokračování v trestné činnosti, při TČ hromadných a trvajících, se nezmění nic na totožnosti skutku, jestliže během líčení některé tvrzené útoky odpadnou nebo přibudou
– jestliže v hl. líčení vyšly najevo okolnosti ukazující na to, že obžalovaný se dopustil dalšího skutku, na který obžaloba není podána a který je TČ = soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření (pokud o to státní zástupce požádá vzhledem k potřebě společného projednání)

– rozhodnutí v hl. líčení je upraveno v § 221 – 230: