1. Kulturní plodiny
Obilí
Zjistilo se, že v Mezopotámii, v oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris (dnešní Irák) se už před 9 tis. lety (v 7. tisíciletí př. Kr.) pěstovalo obilí. Tehdejší národy (Sumerové, Babyloňané a Asyřané z něj mj. připravovali kvašené nápoje – jakýsi druh nefiltrovaného piva. Uvedený produkt vařily ženy prakticky v každé domácnosti, kde nebyl ovšem jen nápojem, ale sloužil i k přípravě polévek, omáček a kaší.
U nás z období prvního českého krále Vratislava II pak z roku 1088 máme dokument – nadační listinu, kterou přidělil vyšehradské kapitule desátek chmele na vaření piva.
Kukuřice
Kukuřice byla domestikována z teosinty, tj. dikové trávy, před 6 300 lety v Mexiku. Teosinta a dnešní kukuřice si sice nejsou moc podobny, ale jsou schopny se vzájemně oplodňovat.
Jak k tomu došlo?
Zrna teosinty jsou obklopena tvrdým obalem, obsahujícím křemičitany impregnované ligninem, zajišťujícím jejich neporušený průchod zažívacím traktem, což umožňuje šíření semen. Mutace genu původní teosinty zvaná tgal (teosinte glume architectura) se stala užitečná lidem tím, že učinila její zrna zranitelnější k destrukci v zažívacím traktu a to na úkor jejich přirozené možnosti šíření. Jediným způsobem jak mohla tato mutace přežít, tedy bylo šíření semen našimi předchůdci. Z toho vyplývá, že lidé nejen pěstovali teosintová semena, ale že je též šlechtili do vhodných tvarů, kvality zrn a velikosti palic. Zjistilo se totiž, že varianty genů typické pro dnešní kukuřice byly přítomny v mexické kukuřici již před 4 400 lety.
Předpokládá se, že údolí řeky Balsas v Mexiku je pravděpodobným místem domestikace kukuřice.
Technické plodiny – cukr, jeho použití a produkce
Od pradávné historie byl znám med, který byl prvním sladidlem. Ovšem již 1 tis. let před naším letopočtem lidé vyráběli cukr z cukrové třtiny.
Ve středověku byl v Evropě cukr luxusní lahůdkou. Poptávka po něm vedla ke snaze využít javorovou, březovou nebo mrkvovou šťávu coby domácí zdroje pro výrobu cukru. Cukr z řepy byl poprvé připraven v roce 1747. Od roku 1850 nastal v Evropě i u nás (a české země byly na špici těchto snah) intenzivní rozvoj řepného cukrovarnictví.
Po 2. světové válce stoupla ve světě značně spotřeba cukru. V 60 letech proto dochází k intenzivnímu výzkumu náhradních sladidel, zejména jako reakce na doporučení lékařů (vysoká spotřeba cukru má nepříznivý vliv na zdravotní stav obyvatel - obezita, cukrovka, zubní kaz). Historie náhradních sladidel je poměrně krátká - sacharín byl objeven v r. 1879, cyklamáty v roce 1937 a aspartam v roce 1965.
2. Hospodářská zvířata a jejich domestifikace
Domestikace, tj. zdomácnění zvířat nastoupila jako kulturizační prvek civilizace v několika vlnách. V 1. vlně, v období před 10 – 11 tis. roky, byl jako první domestifikován skot, dále ovce, kozy a prasata. Zhruba před 5 – 6 tis. lety začali být k přenášení nákladů i jízdě lidí využíváni koně, velbloudi a osli.
Osel domácí
Nejstarší svědectví o zdomácnění oslů pochází ze starověkého Egypta (5 – 6 tis. let) a jen o něco později z Mezopotámie a Iránu. Do Egypta se kůň dostal s Hyksósy - divokým kočovným kmenem, u nichž měl především vojenské využití. Pomocí DNA bylo dokázáno, že osel domácí byl vyšlechtěn jednak z nubijské formy osla (poddruh Equus sinus africanus) a jednak ze somálské formy osla (poddruh Equus sinus somaliensis), které se od sebe oddělily už před stovkami tisíc let.
Faktorem existence těchto dvou forem byla tehdy nepřekročitelná hranice etiopské vysočiny, která zřejmě oddělila i původní směry šíření homidních (lidských) kmenů z území dnešní Keni.
Žádné komentáře:
Okomentovat