Orientace na obloze

2.6. Orientace na obloze

Obzorníkové souřadnice
- výška hvězdy (nad rovinou obzoru – od 0° - tj. východ – do 90° - tj. kulminace), úhel měřený po výškové kružnici
- azimut hvězdy – úhel, který měříme po obzoru směrem od jižního bodu ve smyslu otáčení hod. ručiček po průsečíku výškové kružnice roviny obzoru (tj. vzdálenost od bodu, měříme po horizontu)
- základní rovinou je rovina obzoru
- výška a azimut se během dne mění → proto rovníkové souřadnice (deklinace a h. úhel se během dne nemění)

Rovníkové souřadnice
- deklinace – úhel na deklinační kružnici od roviny rovníku po průsečík s hvězdou (měříme výšku hvězdy nad rovníkem na deklinační kružnici, ta prochází světovým pólem)
- hodinový úhel – v rovině rovníku od jeho průsečíku s meridiánem po průsečí s deklinační kružnicí

O: Kde je sluníčko v den jarní rovnodennosti, když jsme na S pólu? (asi na obzoru…)
- deklinace Slunce – nabývá hodnot mezi 23,50 až -23,50 – obratníky; určuje, kde je Slunce v nadhlavníku.


3.1. Sluneční soustava – rozložení planet
a) vnitřní – malé planety: Merkur, Venuše, Země, Mars – jedná se o planety zemského typu (terestrické planety)
- mezi Marsem a Jupiterem je obrovská propast (mezera) s velkým výskytem asteroidů
b) vnější – velké planety: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun – mnohem větší, plynný povrch planet

Slunce
- tvoří 99% hmotnosti naší SS
- termojaderná reakce probíhá pouze ve středu Slunce (20milionů0 Kalvína)
- zachytáváme asi jen miliardtinu E, co Slunce produkuje
- jádro dochází k syntéze H2 na He za obrovského tlaku a teplot, při tom se uvolňuje energie, termonukleární reakce
- fotosféra – než energie dorazí z jádra k fotosféře, trvá to dost dlouho; teplota 55000K
- konvekční buňky – jsou místa, kde protéká více tepla a méně tepla, navenek se chladnější místa projevují jako tmavé skvrny
- charakter záření – produkuje elektromag. Záření (0,4 – 0,7μm – viditelná oblast; 400 - 700μm – polovina); necelá polovina dlouho vlnné, necelých 6% připadá na krátkovlnné