Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Je zřejmé, že za této podmínky na hranici trhu firma nedosahuje zisk

Je zřejmé, že za této podmínky na hranici trhu firma nedosahuje zisk. Přitom spotřebitel uvnitř tržní zóny nemusí vždy zaplatit danou maximální cenu. Tím on sám a v celospolečenském měřítku i společnost dosahuje úsporu.
Poněkud odlišný přístup má francouzská škola prostorové ekonomiky. Hlavní představitel F. Peroux ve své teorii dominující ekonomiky vychází z toho, že hospodářský růst světa probíhá pod vlivem působení Dominicích ekonomik několika málo zemí na ostatní země.
Aplikací této teorie na problémy uspořádání ekonomických činností v prostoru je teorie pólů rozvoje. Jde v podstatě o teorii rozvoje, která mající za cíl vysvětlit celý proces infrastrukturálních změn v ekonomickém a sociálním systému. Východiskem teorie pólů je poznatek, že růst se neprojevuje všude naráz ale jen v určitých místech – pólech růstu, a to s různou intenzitou, šíří se různými způsoby a s různými konečnými efekty pro národní hospodářství.
Již Perroux však zaznamenává rozdíl mezi růstem a rozvojem. Zdůrazňuje vzestup výroby v daném centru. Díky odrazu v příjmech a spotřebě lze přitáhnout další služby a činnosti a tím zvýšit přitažlivost pro okolní oblasti. Rozvoj může být omezen faktory jako je špatná zemědělská struktura, nedostatečná infrastruktura apod.
Pól růstu nepřispívá ke změně socioekonomické rovnováhy, ale pouze zlepšuje situaci jejich obyvatel růstem jejich příjmů. Naproti tomu pól rozvoje formuje novou společnost jiným přístupem lidí a otevírá nové cesty s inovacím.
Položme otázku co je hnací silou pólů růstu. Může to být nejen firma nebo průmyslový sektor, jak bylo uvažováno autory dříve, ale i prvek infrastruktury.
Podle N. Hanbena má mít hnací jednotka tyto charakteristiky:
 být relativně velká – pro zajištění dostatečně znatelných účinků na ekonomii
 mít relativně rychle se rozrůstající sektor – tj. nosné odvětví, dnes např.kosmický výzkum, biotechnologie
 mít dostatečnou kvantitu a kvalitu – aby se prosadila na trhu a zajistila růst oblasti a příslušné efekty.

Hnací jednotka však nemůže existovat sama o sobě, ale v dané lokalitě se vytváří „průmyslový komplex“ pro určitou skupinu činností – a to nejen produkce ale i marketing, výzkum, apod. V dané oblasti dále musí existovat „osa rozvoje“ představující veškerou pomocnou infrastrukturu zejména pro pohyb zboží – přístav, letiště, univerzita….
Póly růstu vyvolávají v oblasti své působnosti toky zboží a služeb. Při hlavních pólech vzniká řada pólů vedlejších a odvozených a jednotlivé činnosti se polarizují.
Pro bližší vysvětlení uveďme klasifikaci forem polarizace v pólů růstu podle L. Davina. Která rozlišuje polarizace :
a) technickou
b) příjmovou
c) psychologickou
d) geografickou

Žádné komentáře:

Okomentovat