Kuželová zobrazení
- obraz glóbu je nejprve přenesen na plášť válce, který lze následně pomocí analytických vztahů převést do roviny mapy
- polohy: normální, obecná, příčná
- dotyková kružnice může být tečná i sečná
- v poloze normální se obrazy poledníků a rovnoběžek protínají pod pravým úhlem, poledníky představují svazek paprsků, rovnoběžky jsou části soustředných kružnic
- př. stejnodélkové zobrazení v polednících – např. Ptolemaiovo zobrazení
Kuželové zobrazení se dvěma sečnými rovnoběžkami
- sečná rovnoběžka je nezkreslená → běží po povrchu referenčního tělesa
- např. Křovákovo zobrazení – kuželové zobrazení se dvěma sečnými rovnoběžkami v poloze obecné, stejnoúhlé, osa kužele svírá určitý úhel se zemskou osou (nejsou totožné), vrchol kužele leží v místě Baltského moře, kartografické rovnoběžky svírají se zemskými rovnoběžkami určitý úhel
- důvod užívání: lepší přimknutí geografických a kartografických rovnoběžek
- toto zobrazení se stalo základem pro převod trigonometrických bodů do jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK)
- požadavek stejnoúhlosti je základním požadavkem pro tvorbu map menších území (států...)
- vhodné pro protáhlá území
- nevhodné pro mapy světa
- v poloze příčné se nepoužívá
Válcová zobrazení
- povrch glóbu se nejprve přenese na plášť válce, který je možné bez deformací rozvinout do roviny mapy
- polohy: normální, obecná, příčná
- mohou být tečné i sečné
- v poloze normální – obraz zemské sítě je soustavou navzájem kolmých úseček, poledníky mají konstantní rozestup, rozestup rovnoběžek je dán požadavkem na kartografické zkreslení
-
1. nezkreslené poledníky – konstantní rozestupy rovnoběžek od rovníku k pólům
2. stejnoplochost – zhuštěné rovnoběžky směrem k pólům
3. stejnoúhlost – větší rozestupy rovnoběžek směrem k pólům; loxodroma se zobrazuje jako polopřímka → použití v námořní plavbě; označení „Merkátorova mapa“
Žádné komentáře:
Okomentovat