• Stát podporuje budování informační společnosti za účelem zlepšení konkurenceschopnosti (díky novým možnostem dosaženým pomocí IS/IT), kvality života, účinnosti sociálních a ekonomických organizací.
• Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Informace v digitalizovaném tvaru je univerzálně použitelná, duplikovatelná a transformovatelná.
• Přechod k informační společnosti není jen technický, ale také sociální a politický problém.
• Dále informační společnost a její charakteristiky viz. otázka 1
Stát musí zajistit především:
1. Legislativu (zákony) např. zákon o elektronickém podpisu a jejich dodržování
2. Standardy a jejich dodržování např. Český normalizační institut
3. Úřady pro jejich naplnění např.Úřad pro veřejné informační systémy
4. Informatizace státní správy
5. Dále viz otázka 1
1.1. Legislativa
Nejdůležitější zákony v oblasti IS/IT:
Zákon č. 199/1994 sb. O zadávání státních zakázek
Zákon č. 148/1998 sb. O ochraně utajovaných skutečností
Zákon č. 101/2000 sb. O ochraně osobních údajů v informačních systémech (dříve zákon č. 256/92 Sb. o ochraně osobních údajů a informačních systémech.)
Zákon by měl zaručovat účinnou právní ochranu osobních dat musí obsahovat opatření, která zajišťují ochranu osobních dat :
proti zneužití státem a státními orgány, zejména v souvislosti s centralizací uložení dat sbíraných pro různé účely (nebezpečí "orwellovského" státu);
proti rozhodování státu založeném na osobních datech jednotlivců bez jejich vědomí či souhlasu (data mohou obsahovat chybné údaje);
proti obecné ztrátě soukromí způsobené úniky osobních dat pro neautorizované, komerční či kriminální účely a jejich případné volné zpřístupňování.
V praxi se projevil rušením rodného čísla jako obecně používaného identifikátoru osob
Zákon č. 106/1999 sb. O svobodném přístupu k informacím
Zákon č. 365/2000 sb. O ISVS
Zákon č. 227/2000 Sb. o ochraně elektronickém podpisu
1.2. Úřady dbající o IS/IT za státní správu
Organizační zajištění
Vláda ČR zřídila zákonem odborný poradní organ – Radu vlády České republiky pro státní informační politiku, administrativně a organizačně zabezpečuje její činnost Úřad pro státní informační systém
1.3. Informační systém veřejné správy (ISVS)
Páteří ISVS jsou data základních registrů, za které jsou považovány registr obyvatel, ekonomických subjektů, nemovitostí a územní identifikace.
Nutnost přístupu k registrům z jednoho místa a možnost akutalizace
Geografické systémy vrámci ISVS - Kartografie, pozemky, nemovitosti
Metasystém ISVS - Jednotný popis procesů, vazeb a metainformačního systému
Standardizace ISVS - Klíčovým bodem budování ISVS je zavedení závazné standardizace. (bohužel v některých případech standardy nedodržuje ani ÚSIS sám). Stanovení shody s technickými normami a standardy ISVS je nutné ověřovat atestací. Atestace budou provádět nezávislá atestační střediska, která podají odborný posudek o kvalitě produktu nebo služby a tak usnadní rozhodování při akvizici. Atestační střediska kontroluje ÚSIS a jeho orgán Atestační Rada. Atest by měl být neopomenutelnou součástí výběrových řízení.
• RUI – Registr územní identifikace
• RO – Registr obyvatel
• RES – Registr ekonomických subjektů
• RN – Registr nemovitostí
1.4. Pozice ČR oproti jiným státům
Pokles investic do IT (měřeno dle nákupů nových PC a průměrných investic do IS/IT na člověka.
Do roku 1997 dosahovala ČR nejdynamičtější rozvoj investic do IT ve střední a východní Evropě. V roce 1997 pokles na 4% oproti ostatním států, kde se jedná o 10-20%
Podíl výdajů za informační technologie na jednoho obyvatele (139 ECU na hlavu v roce 1996) je nejvyšší mezi všemi zeměmi střední a východní Evropy. (Jedná se o částku, která činí sice v absolutní dávce méně než třetinu průměrných výdajů v zemích Evropského společenství, jako podíl na hrubém domácím produktu však tato částka pro ČR srovnatelná se zeměmi Evropské unie.)
Rozvoj Internetu je bržděn monopolním postavením SPT Telecom a zdlouhavým schvalováním Českého telekomunikačního úřadu. (z těchto důvodů nás předběhlo Maďarsko)
Problém se zákony – neřešena oblast elektronického obchodování, do popředí se dostávají zákony o ochraně osobních údajů a zákon na ochranu autorských práv. Zákon o elektronickém podpisu přijat brzy, ale jeho naplnění vázne.
Důsledky rozdílné úrovně ČR a EU
Zhoršení možností podílet se na možných přínosech IT
Znemožnění příchodu investic, které jsou podmíněny kvalifikovanou pracovní silou
Pomalejší sociální a ekonomické změny a další zaostávání
1.5. Bangemanova zpráva
Bangemanova zpráva předložila Evropské komisi Akční plán, který obsahoval vytyčení základních opatření pro realizaci na úrovni Evropské unie. Tento plán se stal podkladem pro vypracovávání politického programu EU s ohledem na budování informační společnosti. Obsahoval čtyři proudy činností:
regulační rámec,
sítě, základní služby, aplikace a obsah,
sociální, společenské a kulturní aspekty,
propagace.
Nejdůležitějším dopadem – liberalizace telekomunikací v členských státech Evropské unie od začátku roku 1998.
Druhá úroveň je založena na dokumentu EU "Důsledky informační společnosti na politickou linii EU" (COM(96) 395):
Zlepšování prostředí pro obchod – podporuje konkurenceschopnost – liberalizace telekomunikací
Investice do budoucna – priorita výzkumu informačních technologií
Lidé v centru – sociální otázky, ochrana spotřebitelů, zlepšení kvality veřejných služeb
Přijetí globální výzvy – globální pravidla a jednání v rámci Světové organizace obchodu.
1.6. Údaje pro posouzení pozice ČR mezi ostatními státy
Závěry
Výdaje na HW v poměru k HDP jsou velmi dobré – nejvyšší v postkomunistických zemích (Polsko, Maďarsko), v porovnání s Evropou je to stále vysoké číslo
Výdaje přepočítané na ECU jsou nejvyšší v postkomunistických zemích (Polsko, Maďarsko), v porovnání s Evropou je to však velmi málo. V počtu PC na 100 obyvatel a 100 administrativních pracovníků je to stejné.
V počtu počítačů a Internetu jsme opět první z poskomunistických zemí, v počtu počítačů na Internetu na 100 počítačů a počtu počítačů na internetu na 100 administrativních pracovníků jsme 2. za Maďarskem. V poměru k Evropě jsou to velmi malá čísla.
Ceny všech linek jsou pro ČR bezpečně nejvyšší ze všech států Západní Evropy.
V zemích bez konkurence v telekomunikacích jsou ceny připojení výrazně vyšší a počet připojených počítačů nižší.
V softwarovém pirátství se řadíme k horším státům EU, ale z východního bloku jsou to čísla nejmenší.
Úloha – předpoklady:
Na příkladu vybraných států a ČR doložte a analyzujte přístupy různých států k této problematice.
Zadání:
Jaké zdroje využijete k takové analýze ?
V čem vidíte hlavní přednosti vyspělých států v podpoře rozvoje informační společnosti ?
Kde jsou hlavní omezení a nedostatky uvedené oblasti v ČR ve srovnání s ostatními vyspělými státy?
Kde vidíte hlavní možnosti a roli státních orgánů (případně kterých) v rozvoji informační společnosti?
Jaké zdroje využijete k takové analýze ?
EU, vládní, OECD
V čem vidíte hlavní přednosti vyspělých států v podpoře rozvoje informační společnosti ?
Legislativa, investice, osvěta, infrastruktura
Kde jsou hlavní omezení a nedostatky uvedené oblasti v ČR ve srovnání s ostatními vyspělými státy ?
Chybějící legislativa, nedostatečné investice, nerozvinutá infrastruktura (telekomunikační monopol)
Kde vidíte hlavní možnosti a roli státních orgánů (případně kterých) v rozvoji informační společnosti ?
Demonopolizace telekomunikací, doplnění legislativy, rozvoj státní správy – její informatizace, otevřenost, přístup k informacím.
Žádné komentáře:
Okomentovat