- dohodnutý způsob komunikace mezi programy (≈ diplomatický protokol = pravidla chování/komunikace mezi lidmi-diplomaty) – jak se navazuje spojení, kdo ho ukončuje, kdo bude spojení navazovat, když se přeruší → přesnější, precizně specifikováno
- základní sada protokolů pro internet: TCP/IP (několik protokolů), úkol: zprostředkovávat přenos dat mezi programy; má 2 základní části:
o IP = Internet Protocol; úkol: najít cestu k druhému PC = směrování (routing); princip fungování: samostatné přenášení packetů po síti, nezávisle na ostatních; packet = část přenášených dat, má hlavičku, která obsahuje adresáta, odesílatele a další údaje)
o TCP = Transmission Control Protocol; úkol: přenos dat; princip fungování: 2 programy navážou spojení, dohodnou si spolu způsob kontroly dat, po přenosu všech dat 1 z programů ukončí spojení
- většinou platí, že služba se jmenuje stejně jako protokol; výjimka www: nemá www, ale http (hyper text transfer protocol = protokol pro přenos hypertextových odkazů)
- mnoho druhů – na netu víc než 100; dělení:
o stavový – např. ftp (dokud se neodhlásím, jsem tam pořád přihlášená → dát odpojit)
o bezstavový – např. http (problém řesí např. cookies)
Další příklady protokolů:
- PPP = Point-to-Point Protocol, pro přenos IP po sériové lince
- SNMP = Simple Network Management Protocol, pro správu rozlehlejších sítí
- ssh = Secure Shell, pro šifrování komunikace z důvodu bezpečnosti
- SMTP = Simple Mail Transfer Protocol, pro přepravu e-mailů (programy, které přepravu dopisů zajišťují, spolu komunikují pomocí tohoto protokolu)
- POP3 = Post Office Protocol, pro přístup k mailboxu z jiného PC (Veverka, Seznam)
Žádné komentáře:
Okomentovat