- je druh stát. činnosti, který spočívá v samostatném a nezávislém rozhodování o právech, právech chráněných zájmech nebo povinnostech na základě aplikace práva (převažuje to v oblastech evropských kontinentálních – výsledkem je individuální právní akt) nebo na základě rozhodnutí merita věci (v angloamerické oblasti - výsledkem je individuální práv. akt, který má charakter precedentu)
- samostatnost a nezávislost = v rámci soudnictví se nesetkáváme s principem nadřízenosti a podřízenosti
- výjimka - existuje i stát. správa soudnictví a ústředním orgánem jsou ministerstva spravedlnosti, tato struktura je tvořena rozdělením funkce funkcionářů jedn. stupňů soudu (např. soudce je samost. a nezávislým soudcem, když se zabývá řízením a správou soudu, vystupuje jako představitel stát. správy soudnictví – vytváří materiální podmínky existence soudu)
- v moderních státech se soudnictví projevuje v rámci:
a) obecného soudnictví
- civilní soudnictví
- náplň činnosti
zda smlouva neporušuje práv. úpravu
smluvní strany postupují v souladu se smlouvou
- trestní soudnictví
- náplň činnosti
rozhoduje o vině a trestu
Žádné komentáře:
Okomentovat