Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Projednání zákona.

- 3 kroky:

první čtení

- Parlament posoudí, zda se návrhem bude zabývat (zda splňuje formální předpoklady a zda nastal čas se tímto problémem zabývat)

tzv. organizační výbor - dodává návrh

komise ústavní, která se zabývá posouzením otázky, zda návrh je či není v souladu s ústavou

finanční komise

věcný výbor

druhé čtení

- Parlament posuzuje návrh ve všeobecné rozpravě a jednotlivé práv. instituty na základě doporučení jedn. komisí a výborů

- pak by mělo být „jasno“

třetí čtení

- mělo by být věnován organizačně-technickým, gramatickým, podstatu neměnícím záležitostem, často se však i tady diskutuje k různým klíčovým otázkám (dochází k taktizování, politikaření)

přijetí

- schválení návrhu

- v ústavách požadována urč. většina (v případě úst. zákona kvalifikovaná)

- i když byl přijat, je to stále návrh

- až okamžikem promulgace se z přijatého návrhu stává zákon

- u dvoukomorových Parlamentů by se k návrhu měla vyjádřit horní komora (buď souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo souhlasí s pozměňujícími návrhy

- význ. roli hraje hlava státu – disponuje suspenzivním (pozastavovacím) vetem (pozůstatek absolutního veta)

- pozitivní zákonodárství – urč. pramen práva osahuje práv. normu, která vytváří, upravuje nebo ruší spol. vztah

- negativní zákonodárství – spojeno s působením ústavního soudnictví nebo instituce jí na roveň postavené (může práv. normu jen zrušit, ne přijmout)

- institut delegovaného zákonodárství – urč. činnost státu, kdy příprava, projednání a přijetí práv. normy … je svěřena vládě

- tento institut není pravidlem (výjimkou Francie V. republiky, Velká Británie, SRN)

- tato pravomoc vlády musí být zakotvena v ústavě

- vládě je zakázáno, aby se takové prameny práva dotýkaly ústavy, ústav. zákonů, formy vlády a volebního zákonodárství

- důvody pro – např. když hrozí nebezpečí z prodlení (nemůže se sejít Parlament) – zpravidla obsažena v ústavě

Žádné komentáře:

Okomentovat