Organizace státu
- ve statickém pojetí představuje urč. kostru (jak stát vypadá)
- 3 druhy stát. institucí
státní orgány
- působí státněmocensky – charakterizován v rámci působnosti a pravomocí
- působnost – předmět, obsah a rozsah činnosti stát. orgánu
předmět – spol. vztahy, ve kterých stát vykonává svoji činnost
obsah – obyčejně vymezeno slovesy, co stát dělá (organizuje, řídí, vymezuje, …)
rozsah – věcný, časový, územní, osobní, procesní (zda stát. orgán je orgánem první, druhé nebo další instance)
- pravomoc – právní prostředky, které má stát. orgán k realizaci působnosti
- někdy se používá pojem kompetence – někdy zahrnuje jen působnost (užší smysl), někdy zahrnuje jako působnost i pravomoc (širší smysl) (raději nepoužívat, podobný problém jako s pojmy územní a místní)
- na základě pravomoci a působnosti právník je schopen definovat stát. orgán a podílet se na přesném vymezení působnosti a pravomoci (právní úpravě)
- všechny stát. orgány mají vymezenou působnost a zpravidla všechny mají vymezenou pravomoc (ve vztahu k přijímání rozhodnutí)
zvláštní složky organizace státu
- patří sem armáda, policie a jiné více nebo méně tajné služby
- mezi stát. orgány a zvl. složkami existují urč. vztahy
- zvl. složky mají vymezenou působnost, pravomoc však jen výjimečně (výjimky vyplývají ze zákona) - pravomoc rozhodovat o právech, právech chráněných zájmech a povinnostech (o statutárních věcech např. policisté mají pravomoc blokového řízení – 3 podmínky - spolehlivě zjištěný skutkový stav, účastník s tím musí být srozuměn, musí být možnost podání opravného prostředku)
- pravidlem je, že zvl. složky pouze vykonávají rozhodnutí stát. orgánu
státní organizace (nezaměňovat s pojmem organizace státu)
- působí v oblasti hospodářské (státní podniky), školství (střední škola, MU není státní školou, je školou veřejnou, státní školy jsou policejní akademie a školy vojenské), kultury (Národní divadlo), vědecké (Akademie věd), zdravotnictví, …
Žádné komentáře:
Okomentovat