Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

27. PARLAMENT A PARLAMENTARISMUS (politické a organizační předpoklady, základy právního postavení)

Parlamentní forma vlády patří ve světě k nejrozšířenějším, vychází z dlouhodobého historického vývoje.

Parlamentarismus je představován určitými danými vztahy mezi parlamentem, hlavou státu a vládou a také určitými pravidly politické hry.

Předpoklady: základní konsenzus ve společnosti (přání parlamentarismu obyvatelstvem), princip většiny, všeobecné volební právo a voleb, volba zástupců s reprezentativním mandátem (poslanec není vázán pokyny voličů, ale aby mandát vykonával podle svého nejlepšího svědomí), pluralita názorů (ekon.,politických stran, sociálních…), existence legální opozice (která je uznávaná), vláda na čas, možnost spojení poslanecké funkce s funkcí člena vlády (X u prezidentské formy vlády), institut kontrasignace

Základy právního stavení parlamentu: parlament = volený sbor zástupců lidu, který vykonává zákonodárnou moc

1. název – spolková rada, národní rada, komora, sněmovna, Riksdag, Bundestag, Kongres

2. sídlo – zpravidla hlavní město

3. místo v soustavě státních orgánů – v prezid.formě –prezident, vláda, parlament, v par. formě – parlam.,vláda

4. zřízení parlamentu – vznik na základě ústavy

5. ustavení parlamentu volby, výjiměčně jmenování za zásluhy, dědičnost (např. dědiční pérové v VB)

6. nároky na výkon poslanecké funkce – požadavky na kandidáty (občanství, způsobilost k pr. jednání, věk…)

7. složení parlamentu – zda má pevný počet poslanců nebo pohyblivý, zda jsou tu podmínky pohlaví, národ-

nostní, poltické, věku (21- 45), vzdělání, náboženství…

8. struktura parlamentu – jednokomorové, dvoukomorové, vícekomorové (bývalá Jugoslávie)

9. vnitřní organizace parlamentu – řídící orgány, pomocné orgány, vyšetřovací komise

10. pravomoc parlamentu – vydávání normat. aktů nebo i IPA (např. vyjádření nedůvěry vládě, volba prezid.)

11. působnost parlamentu – ústavodárná, zákonodárná, organizační, kontrolní, soudní, organizační…)

12. organizační pravidla činnosti parlamentu – volební období, kdy zasedání a schůze, procedurální pravidla

13. postavení členů parlamentu a jejich odpovědnosti za svou činnost (státní status poslance)

Žádné komentáře:

Okomentovat