Typologie: 1. právní
faktické
2. ústavy v formálním (např. VB nemá psanou ústavu) – vzniká v 17.,18. st. jako pr. dokument
mající zvláštní formu, procedura změny (3/5 souhlas)…
v materiálním – obsahuje všechny právní pravidla, psaná i nepsaná, která ani nemusí být
obsažena v ústavě formální (např. i precedenty…)
v ideálním smyslu - za ústavu možno označit jen takový právní akt, který splňuje určité
požadavky – vzor jaká by formální a materiální ústava měla být, protože
formální ústava někdy nemá vše nebo má zbytečná ustanovení.
3. rigidní – ústavy, které lze měnit složitěji než obyčejné ústavy (3/5 souhlas…)
flexibilní – ústavní zákony lze měnit stejnou procedurou jako obyčejné zákony (Israel, N.Zéland)
4. psané – obsažena v jednom nebo i více psaných zákonech, tvořena jedním dokumentem nebo více
ústavních zákonech a jeden z nich je označen jako Ústava
nepsané – pokud je tvořena i jinými formami práva (precedenty, obyčeji)
5. reálné – shodu litery ústavy se skutečností
fiktivní – část ustanovení je fiktivní, např. ústavy SSSR v době rozpadu.
6. původní – jsou to ty ústavy, ze kterých se opisuje, např. USA – 1787, Francie – 1875…
přenesené – přeneseny v platnost na jiné území, např. 1990 – Ústava SRN platí i v bývalé NDR
7. dohodnuté – výsledkem dohody rozhodujících mocí ve státě, největší naděje na dlouhod. platnost
revoluční – je v nich zakotven zájem jen jedné z rozhodujících mocí = časté změny
oktrojované – dané společnosti panovníkem ze své autority
8. podle formy ústav – federální, unitární, republikánské, monarchistické
Žádné komentáře:
Okomentovat