Pojem:
samosprávou činností se rozumí činnost svazků územní samosprávy (obecní, okresní zastupitelstva) a činnost zájmové samosprávy (komory obchodní, lékařské, advokátní, notářské…), správu některých společenských a veřejných záležitostí tedy vykonávají orgány specifických veřejných korporací.
Je někdy chápana jako protiklad ke státní správě.
Samosprávné veřejnoprávní korporace: výkon samosprávy zajišťují veřejnoprávní korporace, které mají dva základní prvky: 2. prvek decentralizace a 2. prvek demokracie (vytváření orgánů zdola nahoru)
Vývoj samosprávy:
ze slova – corpus – celek = sdružení osob, jenž mají stejný cíl, záměr tvořící samostatný právní subjekt
v Řecku – existovaly určité formy samosprávy
rozvoj však přichází až se středověkými cechy (řemeslníci), italskými městskými obcemi apod.
Během novověku je postavena idea samosprávy vedle absolutistické místní správy a angloamerický systém se začíná projevovat a kolonizované nové Anglii.
v ČSR – zavedení zemské samosprávy, v současné době je samospráva upravena v Ústavě ČR =
základní samosprávné celky - obce
Znaky samosprávy:
- samostatnost a nezávislost na jiných subjektech státní moci
- rovnoprávnost se subjekty stejného řádu
- existence skupinového zájmu
- vnitřní uspořádání umožňující FO, PO podílet se na vzniku, realizaci a kontrole rozhodnutí
- existence ekonomické základy
- vázanost právním řádem státu při existenci vlastní normotvorby
Samosprávné subjekty dělíme:
- vzniklé nezávisle na státu (sdružení FO)
- přirozeně vzniklé – obce
- samosprávné sdružení působící uvnitř státních a nestátních organizací – uvnitř podniků, škol… - odbory
- sdružení vznikající povinně na základě příslušnosti k určité profesní skupině - lékařská komora
- sdružení vzniklá na základě svobodné vůle občanů – spolky, družstva, fondy…
X
- sdružení, jejichž základem jsou PO
- organizace - svaz obcí, politická strana)
Druhy samosprávy
- místní (územní) samospráva – vystupuje jako orgán samosprávy, výkonu státní správy a jako PO
vystupuje na určitém území
- zájmová samospráva:
a) ekonomická (družstva)
b) sociálně-profesní (komory, rady)
c) společenská, kulturní a duchovní (ženský spolek, svaz mládeže)
d) politická (politické strany a hnutí)
Žádné komentáře:
Okomentovat