1. Dozor a kontrola
Kontrola zahrnuje intra legem i účelnost, hospodárnost v nakládání se státním majetkem…
Kontrola správní
§ vnější ® uplatňovaná vůči činnosti orgánů a pracovníků, kteří nejsou v podřízeneckém vztahu Má buď charakter obecné státní kontroly nebo speciální kontroly.
§ vnitřní ® provádějí ji nadřízené orgány (vedoucí pracovníci vůči činnosti podřízených).
Správní kontrola má pravomoc nařizovací nebo sankční nebo obojí. Někdy splývá s pojmem dozor.
Kontrola samosprávní ® provádějí ji orgány samosprávy vůči svým členům
2. Soudní kontrola (SK)
Patří do následné kontroly ® soudní přezkoumávání zákonnosti či nezákonnosti NPA a IPA. Soudy mají specifické postavení (soudní kontrola se neprovádí jen proti podřízeným). Soudy jsou nezávislé na všech státních orgánech. Prostředkem soudní kontroly je soudní rozhodnutí, jímž se ruší nezákonný právní akt orgánu, podléhajícího soudní kontrole. Může mít v různých právních řádech různé podoby :
§ SK ústavnosti (neústavnosti) zákonů, resp. dalších NPA, IPA – prováděná ústavním soudem
§ SK zákonnosti (nezákonnosti) podzákonných NPA – prováděná ústavním nebo správním soudem
§ SK zákonnosti (nezákonnosti) IPA prováděná obecnými soudy nebo správním soudem (zde je těžiště tzv. správního soudnictví)
§ SK zákonnosti (nezákonnosti) při volbách, prováděný obecnými soudy nebo volebním soudem.
Pravomoc soudní kontroly může vycházet z kasačního nebo apelačního principu. Při kasaci může soud vadný právní akt zrušit, nemůže ho však nahradit svým vlastním rozhodnutím. Při apelaci má pravomoc nahradit vadný právní akt svým vlastním aktem.
3. Petiční právo
Je zaručeno Listinou ® ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Petiční právo se vztahuje i na oblast žalobního práva a zahrnuje i podněty fyzických a právnických osob k zahájení trestního stíhání. Rubem daného práva je povinnost státních orgánů takové podněty odpovědně a včas vybavovat.
4. Zrušení nezákonných právních aktů
U NPA a IPA platí tzv. presumpce (předpoklad) správnosti. Z této zásady vyplývá, že i vadný právní akt je platný a má při splnění právních podmínek (př. publikace ve Sb.zákonů) zásadně stejné právní účinky jako akt bezvadný – dokud není zrušen či změněn.
Nicotný právní akt (= paakt) nemá účinky právního aktu, vydal jej někdo, kdo k tomu neměl pravomoc.
Prostředkem této záruky (zrušení nezákonných právních aktů) je vydání nového NPA nebo rozhodnutí normativní povahy, jimiž se ruší nebo mění nezákonný právní akt.
Normativní právní akt (NPA) může být zrušen pouze aktem téhož nebo vyššího stupně právní síly. V úvahu přichází autoremedura (akt téhož orgánu) nebo akt orgánu vyššího. Zvláštní úlohu zde plní Ústavní soud ® jedná se o akty konstitutivní, s účinky ex nunc.
Formou náprav vad Aktů aplikace práva (AAP) jsou procesní předpisy správního a soudního řízení. Rozhodnutí či usnesení o zrušení či změně AAP mají individuální právní povahu.
Žádné komentáře:
Okomentovat