- pocházel z Mělnicka, kde strávil své dětství
- organizátor almanachu Máje
- po akademickém gymnáziu studoval na filozofické fakultě v Praze, studia nedokončil, věnuje se novinářské a spisovatelské činnosti
- r.1861 stal se redaktorem Národních listů (uveřejňoval své divadelní a literární kritiky a fejetony)
- byl organizačně činný v Umělecké besedě, společně s Nerudou stál u zrodu nových časopisů – Květy, Lumír
Tvorba:
- psal verše, povídky a dramata
- neprošel existenčními problémy jako J. Neruda oženil se ze zámožnou dívkou
Večerní písně (1859)
- 1. básnická sbírka, okamžitě ho proslavila
- básně s motivy šťastné lásky, jarní přírody, důraz na pozitivní životní hodnoty
- byla kladně přijata čtenáři i kritikou
V přírodě ( 3 svazky,1872-1874)
- nový typ přírodní poezie založený na bezprostředním prolnutí básníka s ní
- jaro zobrazuje jako symbol lásky, v přírodě nachází klid pro lidskou společností plnou rozporů. Snaží se psát o rodném kraji
Pohádky z naší vesnice (1874)
- sociální balady, romance a pohádky-používá básnické formy
- snaží se zobrazit soudobý život na vesnici
- děj je zobrazen do středočeské vesnice
- nejvýznamnější jsou sociální balady, vyjádřil v nich rozpor mezi chudobou a bohatstvím, jsou to příčiny utrpení a neštěstí lidu. Nejznámější:
Dražba-při dražbě krávy-jediný zdroj obživy chudé vdovy a jejích dětí pukne hl.hrdince srdce
Jíra-žebrák Jíra nepořídí žebráním ve mlýně, mstí se a mlýn zapálí, ale mlýnská chasa hodí Jíru do ohně.
Povídky z venkovského života
- první povídky se dotýkají vztahu 2 mladých lidí, kterým různé předsudky, zvláště majetková nerovnost nebo rodiče brání v lásce.
Dokladem je povídka:
Muzikantská Liduška
- rodiče brání své dceři v lásce k chudému muzikantovi Toníkovi a nutí jí bohatého
ale nadutého Krajzu
- když nešťastný Toník vidí, že si jí nemůže vzít,odchází na vojnu
- po jeho odchodu se Liduška zmátne na rozumu
Na statku a v chaloupce
- je zde podán protikladný obraz neradostného života na statku s citovou vyprahlostí a chamtivostí bohatých a idylického vztahu chudých lidí
Na vejminku
- zabývá se vztahy mezi dětmi a jejich stárnoucími rodiči, kteří jsou vystavení krutému zacházení
Pod pustým kopcem
- zobrazuje konzervativního sedláka v jeho protikladu syna, na něhož působí nová doba a svobodomyslné názory. Vezme si chudou dívku proti otcově vůli,odchází ze statku
Povídky z městského prostředí
Poldík rumař (rumiště-skládka)
- příběh obětavého a ušlechtilého muže, pečujícího v době nemoci o syna ženy, kterou kdysi miloval a která ho opustila pro pískaře, jenž nakonec opustil jí.
Napsal několik veršovaných dramat s historickými náměty, nejznámější:
Král Vukašín - zahájil éru prozatímního divadla.
Nejznámější tragédie:
Záviš z Falkenštejna.
Žádné komentáře:
Okomentovat