Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Preromantismus

Umělecký směr který odmítal nespravedlivost feudalismu, chladné rozumářství. Tvoří přechodný pás mezi rozumovým klasicismem a nastupujícím romantismem. Vznikl ve 2.polovině 18. stol. a jeho období končí 20. léty 19. stol. Projevil se v literatuře.

Znaky:
- důraz na cit
- odmítá dosavadní konvence, příkazy a řády v umělecké tvorbě
- návrat k přírodě, k lidové slovesnosti
- vzorem bývá venkovský, prostý a nezkažený člověk a prostý způsob života
- obdivuje schopné a podnikavého jedince

Pro preromantismus je příkladem poezie lidové, která je hojně sbírána a napodobována. Zvláštní pozornost je věnována baladám.
Nejvýznamnější představitelé jsou:

FRANCIE:
Jean Jacque Rousseau
pocházel se Ženevy, vzděláním byl samouk. V 16 letech utekl z rodného města a do svých 30 let žil bez stálého zaměstnání. Živil se nuzně skromnými honoráři za články v novinách a z podpory šlechtických mecenášů. Tvrdil, že člověk je od přírody dobrý, byl však zkažen civilizací, a proto propaguje návrat k přírodě a přirozenosti, v nichž spatřuje svobodu člověka. Ve svých úvahách rozvíjel teorii o lidu jako jediném nositeli moci ve státě jako ve formě dohody mezi lidmi –
§ O smlouvě společenské.
§ Emil čili o výchově – v tomto románu vyjádřil své představy o přirozeném a citově bohatém životě
§ Nová Heloisa – psaná formou dopisu vylíčil tragický příběh lásky na pozadí líčení přírodní scenérie.

NĚMECKO:
Zvláštní místo při formování nových představ o literatuře této doby mělo Německo, na rozdíl od Francie zaostalé a rozdrobené na mnoho státečků. Ve 2. pol. 18. stol. se zde objevila řada osobností, které se pokoušeli překonat malost a roztříštěnost německého života a svými díly obohatily světovou literaturu.

Gothold Ephraim Lessing
stal se tvůrcem německého měšťanského dramatu veselohrou § Mína z Barnhelmu

Johann Gottfried Herder
Zamýšlel se nad otázkami národní individuality, národní kultury a vztahu národa k lidstvu. V lidové poezii viděl obraz národního charakteru.
§ Myšlenky k filozofii dějin lidstva – dospěl k názoru, že vývoj lidstva spěje k humanitě a že na tomto vývoji se podílí každý národ určitým dílem. Předpokládal, že v budoucnosti se stanou slovanské národy rozhodujícím dějinným činitelem.

Johan Wolfgang Goethe
pocházel z měšťanské rodiny z Frankfurtu nad Mohanem. Vystudoval práva. Když se rozhodoval mezi literaturou a malířstvím, mělo vliv seznámení s Herderem. Goethe se stal vůdčí osobností mladých spisovatelů, kteří pojímali uměleckou tvorbu jako výraz umělcovy osobnosti, jeho citů a temperamentů. Jeho vzorem byl Shakespeara. Toto literární hnutí je označována Sturm und Drang. Část života prožil ve Výmaru, stal se zde ministrem. Vedle státnických záležitostí se věnoval studiu přírodních věd a stal se předchůdcem přírodovědné evoluční teorie. Po návštěvě Itálie se sblížil s antickou a renesanční kulturou, vzdal se státnických funkcí a věnoval se plně literatuře a vědě.
Psal divadelní hry a prózu.
§ Utrpení mladého Werthera – nejznámější prozaické dílo psaný formou dopisů. Inspirací mu byla jeho nešťastná láska k přítelově snoubence a sebevražda jiného jeho přítele.
§ Viléma Meistera léta učednická – hl. hrdinou je kupecký syn, který získá velké životní zkušenosti jako herec kočovné společnosti. Hrdina zde není rozervaný, naopak svůj osobní rozvoj podřizuje zájmům společnosti.
§ Ifigenie na Tauridě – s námětem ze starořeckých bájí o trojské válce.
§ Torquato Tasso – o tragickém osudu italského renesančního básníka a jeho konfliktu s intrikami panovnického dvora.
§ Faust – 2 dílná veršovaná tragédie. Námětem je pověst, podle níž učený doktor Faust v touze po poznání prodal svou duši ďáblu, a tím propadl věčnému zatracení. Get. tuto pověst přepracoval. Faust se pohybuje mezi dobrem a zlem a nakonec se dává na cestu doba, čímž zachraňuje svoji duši. Nachází smysl života v činorodé práci pro druhé.
Jeho opakem je Mefistofeles, který zobrazuje ďábla, a je představitelem pochybovačnosti, skepse a výsměchu. Nespokojenému Faustovi, toužícím stále po novém poznání, nabídne Mefistofeles své služby. Za to mu Faust slibuje duši, jestliže dosáhne uspokojení. Aby odvrátil Fausta od touhy po vědění, pokouší se ho zlákat svody světa. Uvede ho do veselé společnosti, omladí jej a pošle mu do cesty příjemnou dívku Markétu, do níž se Faust zamiluje. Markéta však zaviní smrt své matky a bratra, který je zabit v souboji s Faustem. Ze zoufalství nad svou vinou utopí své a F dítě a v žaláři očekává popravu. Ve 2. díle F. propadá zoufalství z Markétčiny smrti, proto jej Mef, odvede na císařský dvůr, kde má zapomenout a rozptýlit se. Faust získává císařovu důvěru a vděčnost, když vynálezem papírových peněz zachrání říši před úpadkem. Pro dvorskou společnost vyvolá z podsvětí nejkrásnější ženu starověku Helenu, má s ní syna Euforiona a po smrti obou se vrací ke dvoru, aby si vyžádal od císaře za odměnu bažinatou krajinu u moře, kterou chce změnit v úrodnou půdu, na níž by žili svobodní lidé. V uskutečnění této vidiny spatřuje konečný smysl svého života, tím je jeho duše zachráněna.
§ Balady – vyjádřil obdiv k lidové poezii (Král duchů)

Fridrich Shiller
Narodil se v rodině ranhojiče a později verbířského důstojníka. V mládí na vlastní kůži zažil závislost na vrchnosti, když na vévodovo přání musel nastoupit do vojenské školy, kde později vystudoval na lékaře. Plat plukovního lékaře mu sotva stačil na živobytí, proto nakonec utekl z vévodství a skrýval se pod cizími jmény na mnoha místech Německa. Živil se pak horečnou literární a překladatelskou činností. Skutečné uvolnění mu přinesla až léta prožitá ve Výmaru.
§ Óda na radost – touto ódou se proslavil jako básník vyslovil vznešené všelidské ideály.
§ Loupežníci – drama, hl. hrdina Karel Moor, syn hraběte, je intrikami svého bratra připraven o otcovu důvěru, snoubenku i dědická práva. Jako vůdce loupežníku se pak mstí.
§ Úklady a láska – drama, zobrazuje lásku syna šlechtice Ferdinanda von Waltera k dceři chudého hudebníka Luise Millerové. Fedinandův otec však této lásce nepřeje, tajemník Wurm, kterému se Luisa líbí, zapřede intriku, která mezi milenci způsobí nedorozumění. Ferdinand obviní Luisu z nevěry a otráví ji. Když pozná, že Luise křivdil, otráví i sám sebe.

Žádné komentáře:

Okomentovat