- narozen 1808 v Kutné Hoře, zemřel 1856 v Plzni
- studoval na gymnáziu v Praze a Hradci Králové
- zde na něj zapůsobil V.K. Klicpera (profesor a průkopník čes.divadla 20.let)
- propadl divadlu, zanechal studia filozofie
- nějaký čas putoval s kočovnou společností, pak se vrací do Prahy, pracuje jako
vojenský účetní
- zabýval se divadel. činností jako herec,režisér,dramaturg,div.kritik, autor div.her, 1834-37 vedl ochotnické divadlo Kajetánské na Malé Straně
- r.1842 řídil česká divadelní představení na vedlejší scéně Stavovského divadla
- byl především dramatik a novinář
- byl redaktorem časopisu Květy, časopisu - Posel z Prahy (dvouměsíčník)
- Sedlské noviny – hlavním cílem byla výchova venkov. lidu
- další časopis Vlastimil–populárně naučný
- po revoluci vstupuje do kočovné společnosti, v hmotné bídě a s polámaným zdravím dožil život v Plzni
Historické povídky:
Začal historickými povídkami s čes.minulosti, klade důraz na výchovnou příkladnost
v obrazení vztahů mezi lidmi
Rozina Ruthardová a Dekret Kutnohorský
Vlastenecké povídky:
Chtěl jimi budit lásku k vlasti a k rodnému jazyku, a tím převychovávat národně
vlažné jedince. Hrdiny jsou mladí lidé, vzdělaní ušlechtilí.
Poslední Čech
Byla kritizována mladým K.H. Borovským, vytkl mu, že usiluje o získání české
šlechty pro národní boj. Také proto že příběh měl sentimentální děj.
Novely a povídky z divadelního a hudebního světa:
Tragické osudy ztroskotaných umělců, kteří dobývají uznání ve světě, když ho nenašli
ve vlastní vlasti:
Hudební dobrodruzi
Bláznivý houslista
Polemizuje zde s romantickým životním postojem, romantického hrdinu záměrně
zkresluje, aby vynikla jeho neudržitelnost. Např. Rozervanec reakce na Máchu
Reportážní črty z pražského prostředí a povídky venkovského života
Řeší sociální konflikty smírem, položil jimi základy pro tvorbu B. Němcové
Dramatická tvorba:
a) Frašky
Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
- je to příběh 2 zamilovaných
- nepřátelství jejich rodičů – českého ševce Kroutila a poněmčené máselnice Mastílkové je nakonec překonáno
- objevuje se zde píseň Kde domov můj (hymnu poprvé zpíval slepý houslista Mareš)
Fr. Škroup napsal hudbu, v r. 1918 se stala součástí hymny, od r.1993 je českou
státní hymnou
b) hry ze současnosti
důraz kladen na detaily a epizody každodenního života. Mnohé mají sociálně kritické
podbarvení.
Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera
c) dramatické báchorky
- vrchol autorovy dramatické tvorby
- zobecňuje klady a nedostatky české národní a českého lidového života
- jako nejsilnější a nejčistší vztah oslavují všechny druhy lásky, která překoná všechny potíže, je zdrojem optimismu těchto her.
Strakonický dudák aneb Hody divých žen
- Švanda syn víly Rosavy, odejde se zázračnými dudami do světa
- Chce získat hodně peněz aby si mohl vzít dceru hajného Trnky, Dorotku
- Na cestě se k němu vetře dobrodruh Vocilka-prospěchář, příživník, zbabělec
- Dorotka se vypravuje se šumařem Kalafunou (obětavý člověk) za Švandou
- Švanda uvězněn Alamirem, ženichem princezny Zuliky, zamilovala se do Švandy
- Chce si ho vzít za manžela, nakonec je zachráněn Dorotkou
- Zde ztělesnil Tyl typického českého člověka (touha po penězích a slávě v jiné zemi)
Tvrdohlavá žena, Jiříkovo vidění, Lesní panna
d) historická dramata
1 sociální drama Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři
- Poprvé uveden na jeviště jako hrdina lidových kolektiv
- Vzpoura proti cizímu panstvu a nesnesitelnému vykořisťování
Jan Hus
- vzniklo v roce 1848 pod vlivem událostí
- historická postava, ale vyslovuje požadavky a cíle národa v současnosti
- hl.hrdina stojí za myšlenkou demokracie a svobody s představou, že svou objetí posílí ideje, které hájil.
Jan Žižka a bitva u Sudoměřic další hra.
Žádné komentáře:
Okomentovat