- nar. 1821 v Borové u Německého Brodu /Havličkova/, zamřel 1856
- pocházel s kupecké rodiny
- vystudoval gymnázium, chtěl studovat teologii
- pobyt v kněžském semináři v něm vzbudil odpor k církvi a byl vyloučen
- soukromě studuje slovanské jazyky, literaturu a dějiny
- v pražské univerzitní knihovně se seznámil s P.J.Šafaříkem (známý učenec)
- 1843-44 byl vychovatelem v Rusku, poznal ruskou realitu od té doby kriticky
vystupoval vůči slovanské vzájemnosti.
- po návratu se živí jako spisovatel a novinář
- r. 1846 stává se redaktorem Pražských novin a přílohy Česká včela
- v dubnu 1848 zakládá vlastní Národní noviny + příloha Šotek
- po revoluci jsou Národní noviny úředně zastaveny,
- odchází do Kutné Hory, kde vydává časopis Slovan (je zastaven)
- odchází do Německého Brodu r. 1851 deportován do Tyrolského Brixenu
- r.1855 vrací se do Čech ale následujícího roku umírá
- jeho pohřeb se stává národní manifestací
Obrazy z Rus
- vycházel časopisecky
- důležité rysy způsobu života v Rusku
- z demokratických pozic kritizoval rozdíly mezi různými společ. Vrstvami
- stojí na rozhraní mezi publicistikou a uměleckou literaturou
- toto dílo patří k realismu
Zkušenost z Rus ho přivedla k myšlence austroslavismu, formuloval jí ve článku
Slovan a Čech v Pražských novinách.
V Moskvě napsal množství epigramu, shromáždil pro tisk pod názvem Epigramy 1845
(nevyšly knižně), vycházely v příloze Šotek
Jsou věnovány církvi, státu, vládě, oblasti umění (múzám), světu jako takovému
3 velké satirické básnické skladby (nedobrovolný pobyt v Brixenu).Vyšly po jeho
smrti.
Tyrolské elegie
- autobiografická forma vlastní zatčení, deportaci do Brixenu a život ve vyhnanství
- líčení dobrodružného cestování se snažil odhalit mocenskou vůli rakouského policejního režimu v době Bachova absolutismu
- nevynechal zde ani 1 příležitost, aby nezesměšnil rakouský režim
Král Lávra
- z irské pohádky, o králi s oslíma ušima
- osoba krále připomínala u nás vládnoucího, slaboduchého F.Dobrotivého
- Irský král má oslí uši, 1 do roka se nechá stříhat a za odplatu bývá holič popraven
- Jednou připadne los na mladého Kukulína
- Když ho kat vede na popraviště, přimluví se za něj u krále jeho matka
- Král se stydí, slituje se nad holičem Kukulínem, stává se dvorním holičem
- Nesmí vyzradit tajemství, to ho však trápí a svěří se vrbě
- Jednou kolem vrby procházejí čeští muzikanti, když hudec Červíček ztratí kolik z basy, vyřeže si z basy nový
- Na královském plese basa tajemství vyzradí
- Podaní však svého krále pro oslí uši nezapudí.
Křest sv. Vladimíra (zůstalo nedokončeno)
- stačil napsat 10 zpěvů
- inspiraci vzal v Nestorově letopisu – stará kronika, Borovský dal příběhu lidovou
podobu
- Bůh Perun vylíčen jako pantatíček, který si zašívá katě a od plic odbude drába (vyřizuje mu vzkaz od cara Vladimíra)
- Kterému má k svátku místo kanonády zahřímat
- Car se rozhněvá nad opovážlivostí a nechá boha zavřít (civilní soud ho odmítá soudit)
- Je zde soud vojenský, který vše zařídí a Perun je utopen v Dněpru.
- Svět je pořád stejný, pouze církev si stěžuje
- Je vypsán konkurz, ve kterém se církve dohadují která je nejcírkvovatější
- Tím báseň končí
Havlíček si poznamenal pár dalších zpěvů. Podle nich pak dr. Novotný doplnil báseň o dalších 10 zpěvů. Tento doplněk však nesměl být u nás publikován. Oficiálně vyšel 1991.
Skladby a epigramy svou hutností veršovaného výrazu, jadrností slovního projevu,
mnohdy s vulgárními projevy, získal širokou popularitu. Autor se snaží o sblížení
poezie s reálnou životní problematikou.
Žádné komentáře:
Okomentovat