Renesance
Znovuzrození antiky. Napodobují se antické vzory v architektuře, sochařství, malířství. Objevuje se kult duševní a tělesné krásy. Ideálem renesance byl člověk harmonicky rozvinutý a vzdělaný. Znamená odklad od náboženství, od církevního názoru na život. Vzniká také kult smyslů a rozumu proti kultu víry.
Vznikla v Itálii ve 14. stol. a její šíření do ostatních zemí podporovaly astronomické objevy. (Koperník a Galileo Galilej tvrdili, že středem vesmíru je slunce. Giordano Bruno přišel s tím, že vesmír je nekonečný).
Renesance v Itálii
Dante Alighieri
italský renesanční básník. Nevýznamnější dílo: (duchovní) epos: Božská komedie (má tři části, hlavní postavou je poutník, který prochází rájem, očistcem a peklem, provází ho jeho milenka Beatrice, peklem ho provází jeho oblíbený básník Vergilius). Vyjadřuje zde lásku k antické vzdělanosti, lásku k Beatrici a lásku k vlasti. A touhu člověka po vzdělání.
Francesco Petrarca
básník, původně žil ve Florencii a později z ní byl vyhoštěn (jako Alighieri) navštívil dvůr Karla IV. v Praze. Toužil po sjednocení Itálie, jeho život ovlivnilo setkání se ženou, kterou pak proslavil ve svých básních pod jménem Laura. Milostnou poezii shrnuje básnická sbírka Zpěvník , překládán také jako Sonety Lauře. Laura je skutečná žena, roztomilá, ale i rozmarná, která dovede básníka ranit svým odmítáním.
sonet (znělka) – má celkem 14 veršů, rozdělených do 4 slok (první a druhá jsou čtyřveršové, třetí a čtvrtá jsou trojverší), mají pravidelný rytmus a rým
Giovanny Boccaccio
1. významný renesanční prozaik zakladatel novodobé prózy. Je autorem Dantova životopisu a také autorem
- Dekameronu - 100 příběhu, které si vypravuje 7 mladých žen a 3 šlechtici). Během 10 dnů, které prožívají na venkově. Po té co opustili Florencii, kde vypukl mor. Témata se týkají především lásky, nevěry, kritizují soudobé mravy. (napsáno ve formě rámcové novely)
Novela – krátký prozaický útvar s překvapivým obratem v závěru. Rozebírá dlouhý časový úsek, má omezený počet postav.
Renesance ve Francii
Francois Villon
básník, studoval na pařížské univerzitě, kde získal akademickou hodnost. Vyrůstal bez otce vedl bohémský život, tulák byl velmi schopný, talentovaný a neukázněný několikrát byl z Paříže vyhoštěn byl odsouzen za vraždu; byl vypovězen z Paříže a odchází neznámo kam neví se, jak a kdy zemřel. Nejslavnější dílo:
- Velký testament závěť, zamýšlí se nad svým pohnutým životem, své hříšné jednání omlouvá chudobou,krutým osudem
- Malý testament odkaz, využívá satiry a ironie. Je pokládán z 1 prokletého básníka.
Francouzská /villonská/ balada – lyrická báseň o 4 slokách, první 3 mají 7-12 veršů, poslední 4-6 veršů, obsahuje refrén a uplatňuje se zde 2-3 rýmy.
Francois Rabelaise
Největší francouzský prozaik, autorem 4 dílného satirického románu: Gargantua a Pantagruel hlavními postavami je královská rodina obrů. Kritizuje lež, hloupost, nepoctivost. . Vysmívá se zvláště soudobému klášternímu životu, soudnictví a školství /učení se nazpaměť/.
Renesance ve Španělsku
Miquel de Cervantes y Saavedra
- Důmyslný rytíř Don Quichot de la Mancha – vášnivá četba rytířských románů připravila zchudlého šlechtice o zdravý rozum. Rozhodne se obnovit zašlou slávu rytířství na vyhublém koni Rocinantě, vydá se vyzbrojen vetchým kopím a štítem, do světa za dobrodružstvím. Každý rytíř v románech má dámu svého srdce, don Q si zvolí prostou děvečku, kterou nazve Dulineouz Tobosa, a je pro ni v hádce s kupci zbit. Jeho první výprava končí brzkým návratem domů. Na další cesty se vypraví provázen zbrojnošem Sancho Panzou (opak Q praktický, přízemní, netouží po hrdinství), rozšafným vesničan. Q protikladem, jemuž slíbil za odměnu vladaření na ostrově, který společně dobudou. Následující četné příhody, např. boj s větnými mlýny a stádem ovcí – domnělým nepřátelským vojskem. Po setkání s Dulcineou se vrací rytíř domů. Vystřízliví se svých fantazií a brzy na to umírá, protože vystřízlivění pro něj znamená smrt.. Don Q není směšný, protože ztělesňuje čisté srdce, které bojuje proti hrabivosti, kariérizmu a hrabivosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat