Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

28. Monitorováni a řízení úvěrového rizika

(účel monitorování, vstupy pro monitorování výstupní sestava vyhodnocovaných ukazatelů, vyhodnocení výstupů z monitorování, způsob řízení akceptovatelného rizika, určení výše úrokové sazby, určování limitů zdrojů banky pro jednotlivé klienty, vyjádření optimální výše zadlužení)

Řízení úvěrového rizika (risk management RM) patří mezi ty činnosti banky, jejichž účelem je tvorba bezpečnostních systémů banky, která umožní předcházet vzniku rizika plynoucího z bankovněúvěrových obchodů, hlavně toto riziko minimalizovat.
RM představuje proces zahrnující tří základní prvky:
- identifikace a ocenění rizika – je nutné znát jak samotný druh rizika tak i jeho možný zdroj
- systém řízení rizika – je třeba nejprve ocenit z hlediska subjektu, objektu a zajištění úvěrového obchodu, poté je nutno určit pravděpodobnou výši možné ztráty z tohoto obchodu
- systém monitorování rizika

Systém řízení rizika v sobě zahrnuje dvě složky:
1. stanovení rizikové tolerance banky založené na určení ztrát, které si může banka dovolit, pokud by událost skutečně nastala
2. tvorba vlastního systému řízení úvěrového rizika

Důležitým prvkem účinnosti sytému řízení úvěrového rizika je jeho monitorování, sledování a vyhodnocování. Banka se na skutečných případech svých nebo jiných bank ověřuje, zda kompetence, limity a regulátory má správně nastaveny a zda jsou skutečně účinné.

Tvorba systému řízení rizika se v zásadě opírá o stanovení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých pracovníků a jednotlivých stupňů řízení v bance. Měl by být uplatněn zejména princip, že definování kompetencí a odpovědností je provedeno tak, aby rizikovější bankovněúvěrové obchody prošly rukama většího počtu osob, přes více organizačních útvarů a orgánů banky. Čím více stupňů posouzení úvěrového případu, tím menší míra rizika neúspěchu úvěrového obchodu.
Významným prvkem minimalizace míry rizika je i určení limitů, ve kterých se kompetence pohybují a stanovení vnitřních předpisů, zejména předpisů metodických, které určují:
- postupy při realizaci úvěrových obchodů a jejich správě
- pravidla komunikace mezi pracovníky banky navzájem
- mezi pracovníky banky a klientem.

Z ročních závěrek lze vysledovat vývoj podniku v minulosti. minulý vývoj přispěje výrazně k hodnocení hospodaření a ke stanovení bonity klienta. věřitel ale poskytuje finanční zdroje na konkrétní projekt předem a je objektivně nucen sledovat průběh jeho realizace.
V případě odklonu realizace projektu od finančního plánu musí analyzovat příčiny a bezprostředně zaujímat postoje pro dosažení nápravy, dokud je náprava vůbec možná.

Žádné komentáře:

Okomentovat